Gramática

Sloveso jugar Sloveso jugar je jediné, při jehož časování probíhá hlásková změna U-UE.
JUGAR (hrát)
yo juego nosotr|os/-as jugamos
tú juegas vosotr|os/-as jugáis
él/ella, usted juega ellos/ellas, ustedes juegan
Los viernes juego al fútbol con mis amigos.Každý pátek hraji se svými přáteli fotbal. Gloria no juega al ajedrez.Gloria nehraje šachy. Stejnou hláskovou změnu má v této lekci i sloveso aprobar. aprobar → apruebo, apruebas, aprueba, aprobamos, aprobáis, aprueban
Sloveso preferir Při časování tohoto slovesa v přítomném čase dochází k hláskové změně E-IE.
PREFERIR (dávat přednost, upřednostňovat)
yo prefiero nosotr|os/-as preferimos
tú prefieres vosotr|os/-as preferís
él/ella, usted prefiere ellos/ellas, ustedes prefieren
¿Prefiere ventanilla o pasillo?Dáváte přednost místu u okénka, nebo v uličce? Prefiero ir en bicicleta.Raději jezdím na kole. Je-li druhým výrazem při srovnávání podstatné jméno, stojí před ním předložka a. Mi hermana prefiere el té al café.Moje sestra má raději čaj než kávu. V případě, že po preferir následuje sloveso, ke kterému se pojí předmět ve 4. pádě, je možné použít předložku a nebo que. Prefiere tocar el piano a la guitarra.Raději hraje na piano než na kytaru. Prefiere beber té que café.Raději pije čaj než kávu.
Sloveso reírse Při časování slovesa reírse v přítomném čase dochází k hláskové změně E-I.
REÍRSE (smát se)
yo me río nosotr|os/-as nos reímos
tú te ríes vosotr|os/-as os reís
él/ella, usted se ríe ellos/ellas, ustedes se ríen
¿Por qué te ríes de mí?Proč se mi směješ? Nos reímos mucho con él.S ním se hodně nasmějeme. Všimněte si předložky de ve spojení smát se komu/čemu. ¿De qué te ríes?Čemu se směješ? No me río de ti.Já se ti nesměju.
Tvary osobních zájmen po předložce Ve většině případů, kdy osobní zájmeno následuje po předložce, se jeho tvar nemění. Výjimkou jsou zájmena yo a tú, která tvoří tvary mí, ti po předložkách a, de, por, para atd. a tvary conmigo, contigo, pokud se pojí s předložkou con.
osobní zájmeno po předložce a, de, por, para s předložkou con
yo A mí conmigo
tú A ti contigo
él/ella, usted A él/ella, usted con él/ella, usted
nosotr|os/-as A nosotr|os/-as con nosotr|os/-as
vosotr|os/-as A vosotr|os/-as con vosotr|os/-as
ellos/ellas, ustedes A ellos/ellas, ustedes con ellos/ellas, ustedes
Ahora no puede hablar contigo.Teď s tebou nemůže mluvit. A ella le parece interesante.Přijde jí to zajímavé. Quieren saber muchas cosas de ti.Chtějí o tobě vědět spoustu věcí. Por mí, no hay ningún problema.Pokud jde o mě, není to žádný problém. Esta foto es para ustedes.Tato fotografie je pro vás. Na rozdíl od nepřízvučných tvarů me, te, le atd. nepřímého předmětu mohou tyto tvary stát samostatně, aniž by za nimi následovalo sloveso. ¿A quién le gusta el vino?Komu chutná víno? A mí.Mně. Stejně jako osobní zájmena yo, tú i zvratné zájmeno se pro 3. osobu jednotného a množného čísla mění svůj tvar po předložce na přízvučné sí a v případě předložky con na consigo. Vždy se vztahuje k podmětu a může být doprovázeno výrazem mismo(s), misma(s), který slouží ke zdůraznění. (Ellos) Solo piensan en sí mismos.(Oni) Myslí jen sami na sebe. Ale: Carmen piensa solo en ti.Carmen myslí jen na tebe. Ella habla mucho y siempre de sí misma.(Ona) Mluví hodně a vždy o sobě. Ale: Mi abuela siempre habla de él.Moje babička vždycky mluví o něm. Pedro está contento consigo mismo.Pedro je spokojený sám se sebou. Ale: El jefe no está contento con él.Šéf s ním není spokojený.
Nepřímý předmět Předmětu ve 3. pádě (komu?/ čemu?) se ve španělštině říká nepřímý (objeto indirecto). Připomeňme si, že 3. pád bývá uvozen předložkou a. Tengo que escribir a mis amigos.Musím napsat svým přátelům. Viz Pádové vztahy v lekci 5. Tvary osobních zájmen ve 3. pádě jsou následující:
zájmena nepřízvučná
yo me mně/mi
tú te tobě/ti
él/ella, usted le (je)mu/jí, vám vykání
nosotr|os/-as nos nám
vosotr|os/-as os vám
ellos/ellas, ustedes les jim, vám vykání
Jelikož zájmena le, les mohou mít více významů, často je potřeba je upřesnit. Les escribo a ellas un mensaje.Napíšu jim vzkaz. Le doy a usted 100 euros.Dám vám 100 eur. Pro španělštinu je typické, že zájmeno se používá i tam, kde je předmět vyjádřen zároveň i podstatným jménem. Le voy a escribir a Pedro.Napíšu Pedrovi. Stojí-li předmět (vyjádřený podstatným jménem) na začátku věty, je třeba ho znovu zopakovat příslušným tvarem osobního zájmena me, te, le, nos, os, les, který se s ním shoduje v rodě a čísle a vždy stojí před slovesným tvarem. A Carmen le gusta Pedro.Carmen se líbí Pedro. A sus amigos les perdona todo.Kamarádům promíjí všechno. V případě záporné věty se záporka no klade před zájmeno. A Pedro no le gusta Carmen.Pedrovi se Carmen nelíbí. No le doy a usted 100 euros.Nedám vám 100 eur. Stejně jako u přímého předmětu platí, že ve větě se tato zájmena kladou před časovaný tvar slovesa anebo v případě kladného rozkazu a infinitivu až za něj a píšou se dohromady. Je-li infinitiv součástí opisné vazby, existuje dvojí možnost postavení zájmena, a sice před slovesný tvar anebo až za infinitiv. ¿Nos trae la carta?Přinesete nám jídelní lístek? Dime qué hago ahora.Řekni mi, co mám teď dělat. Voy a pedirle la cuenta.Poprosím ho o účet. Le voy a pedir la cuenta.Poprosím ho o účet.
Slovesa s nepřímým předmětem Tato slovesa bývají ve 3. osobě, jelikož podmětem věty je slovo stojící až za slovesem, ať už je to infinitiv, nebo podstatné jméno.
nepřízvučný tvar sloveso
(A mí) me apetece salir
(A ti) te gusta leer
(A él/ella/usted) le encanta el chocolate
(A nosotr|os/-as) nos interesa la música
(A vosotr|os/-as) os gustan las playas
(A ellos/ellas/ustedes) les interesan los coches
V případě infinitivu a podstatného jména v jednotném čísle má sloveso tvar 3. osoby jednotného čísla. Pokud za slovesem následuje podstatné jméno v množném čísle, mění svůj tvar do 3. osoby množného čísla. ¿A ti te gusta leer libros?A ty, čteš rád knihy? A ella le encanta el chocolate.Zbožňuje čokoládu. ¿A vosotros os gustan las playas de Croacia?Líbí se vám pláže v Chorvatsku? Nezapomeňte, že užití zájmen me, te, le, nos, os, les, která klademe před sloveso, je povinné. V případě záporné věty jim předchází záporka no. Hoy no me apetece salir.Dnes se mi nechce jít ven. A nosotros no nos interesa la música rock.Nás rocková muzika nezajímá. Podstatné jméno, které v tomto případě řídí slovesný tvar, se pojí se členem určitým. No me interesa el fútbol.Nezajímá mě fotbal. A ellas no les interesan los coches.Nezajímají je auta. Slovesu často předcházejí přízvučné tvary osobních zájmen po předložce a, které je vhodné použít pro zdůraznění nebo upřesnění. Problém totiž může nastat především u zájmen le, les, která mají více možností překladu. Osobní zájmeno mohou nahrazovat i vlastní jména. No le apetece salir.Nechce se mu/jí/vám jít ven. A él no le apetece salir.Jemu se nechce jít ven. A ella no le apetece salir.Jí se nechce jít ven. A usted no le apetece salir.Vám se nechce jít ven. A Raúl no le apetece salir.Raúlovi se nechce jít ven. A mí también/tampoco × A mí sí/no Tyto výrazy se používají, chceme-li sdílet stejný názor, anebo naopak vyjádřit nesouhlas s mluvčím. Chceme-li sdílet stejný kladný názor jako mluvčí, použijeme výraz a mí también, zatímco při vyjádření nesouhlasu nám poslouží a mí no. Me gusta mucho tocar el piano.Moc rád hraju na piano. A mí también.Já také. Pues a mí no (me gusta).To já ne. Chceme-li sdílet stejný záporný názor jako mluvčí, použijeme výraz a mí tampoco, zatímco při vyjádření nesouhlasu nám poslouží a mí sí. No me gustan los gatos.Nemám rád kočky. A mí tampoco.Já taky ne. Pues a mí sí (me gustan).To já ano.
Podmínkové věty I.typu Podmínkové věty bývají uvozeny spojkou si. Jedná-li se o podmínku uskutečnitelnou, ve vedlejší větě po si následuje přítomný čas, kterým můžeme vyjádřit i budoucnost.
Si + přítomný čas + přítomný čas Si queréis, podéis acompañarme.
Si + přítomný čas + rozkaz Si te apetece salir, escríbeme.
Si + přítomný čas + ir a inf. Si respondes bien, vamos a hacernos amigos.
Si sigues por esta calle, vas a llegar hasta el hotel.Půjdeš-li dál touto ulicí, dojdeš k hotelu. Si usted recibe un correo del director, avíseme.Jestliže dostanete e-mail od ředitele, dejte mi vědět. Si tienes tiempo, puedes preparar la cena.Jestliže budeš mít čas, můžeš připravit večeři.