5.1.1Zájmena osobní nesamostatná
Na rozdíl od češtiny se užívají povinně k vyjádření osoby a čísla (pokud není podmět vyjádřen podstatným jménem nebo jinak):je parlemluvímnous parlionsmluvili jsmePostavení ve větěMezi zájmenným podmětem a slovesným tvarem ve větě oznamovací mohou stát jen nesamostatná předmětná osobní zájmena, zájmenná příslovce en, y, nebo záporná částice ne:Je le lui ai dit.Řekl(a) jsem mu to.Elle en a parlé.Mluvila o tom.Il n'y a rien à voir.Není tam nic k vidění.Jestliže se u slovesa setkají předmět přímý a předmět nepřímý první nebo druhé osoby, klade se předmět nepřímý na první místo a předmět přímý za něj, před slovesný tvar (jako v češtině):Il te le dit.Říká ti to.Ne me le dis pas.Neříkej mi to.Setkají-li se však dvě zájmena 3. osoby, předmět přímý předchází předmětu nepřímému:Il le lui dit.Říká mu/jí to.Ne les leur donne pas.Nedávej jim je.
