10.2Slovesný zápor
Tvoření: nejčastěji dvojicí záporek. Nejběžnější je dvojice ne... pas.*U jednoduchých slovesných tvarů se klade ne před sloveso (popř. před předmětné zájmeno či zájmenné příslovce) a pas za něj. Před samohláskou a němým h se záporka ne eliduje na n':Michelle ne le connaît pas.Michelle ho nezná.On n'en parle pas.O tom se nemluví.Je n'y vais pas.Nejdu tam.*U složených slovesných tvarů se záporka ne klade před pomocné sloveso (popř. před předmětné zájmeno nebo zájmenné příslovce) a pas za pomocné sloveso. Minulé příčestí se obvykle klade až za záporku pas, popř. za příslovce:Michelle n'a pas téléphoné.Michelle nevolala.Elle n'y est pas allée.Nešla tam.*Je-li zápor v infinitivu, jsou obě částice vedle sebe před ním:Ne pas se pencher au dehors !Nevyklánějte se z oken!Il vaut mieux ne pas y aller.Je lepší tam nechodit.*Je-li ve větě nějaké záporné příslovce nebo zájmeno, pas se vynechává:Je n'en veux plus.Už (to) nechci.Personne ne l'aime.Nikdo ho/ji nemá rád.Elle n'y va jamais.Nikdy tam nechodí.Je n'ai que cinq francs.Mám jen pět franků.
