5.3.2Zájmena přivlastňovací nesamostatná
              
      
    
              
        Tvoření
| jednotné číslo  |  množné číslo  | 
| mužský rod  |  ženský rod  |  oba rody  | 
| mon père/ami  |  ma mère/mon amie  |  mes parents/amies  | 
| ton père/ami  |  ta mère/ton amie  |  tes parents/amies  | 
| son père/ami  |  sa mère/son amie  |  ses parents/amies  | 
| notre père/ami  |  notre mère/amie  |  nos parents/amies  | 
| votre père/ami  |  votre mère/amie  |  vos parents/amies  | 
| leur père/ami  |  leur mère/amie  |  leurs parents/amies  | 
Pozor:Před podst. i příd. jmény, která začínají samohláskou nebo němým h, se i v ženském rodě používá mužských tvarů mon, ton, son:mon adresse, ton amie, son histoireton aimable invitation, son heureuse arrivéeVe 3. os. j. č. má francouzština na rozdíl od češtiny stejný tvar pro oba rody:son frèrejeho/její bratrson adressejeho/její adresaPřivlastňuje-li se podmětu, užíváme v češtině zvratného zájmena svůj, svá..., ale ve francouzštině vždy přivlastňovací zájmeno příslušné osoby:Je cherche mes lunettes.Hledám své brýle.Tu cherches tes lunettes ?Hledáš své brýle?Il cherche ses lunettes.Hledá své brýle.