2.1Rod

Norština většinou rozlišuje mezi třemi gramatickými rody - mužským, ženským a středním.Řada podstatných jmen se běžně používá s mužským i ženským rodem.ei/en bokRod mužský (hankjønn)*Jména mužských bytostí a označení pro samce u zvířaten far, en sønn, en okse*Názvy povolání a lidských činností, především zakončená příponami -er, -iker, -ør, -isten lærer, en alkoholiker, en ingeniør, en journalist*Názvy nástrojů zakončené na -er, -aren sigarettenner, en skanner, en radar*Jména dnů, měsíců a ročních obdobíen torsdag, en april, en høstAle: ei/en uke, et år*Názvy jazykůen (bedre) norsk, fransken*Názvy fjordů a měst (řídí se podle rodu příslušných obecných jmen - en fjord, en by)Sognefjorden, Gloppen, Bergen/Kristiansand er vakker*Pojmenování osob zakončená příponou -(n)ingen slektning, en viking, en tenåringAle: ei kjerring, ei dronning substantiva označující výhradně ženské bytosti*Slova zakončená příponami -else, -sjon, -dom, -ismeen begynnelse, en inspirasjon, en rikdom, en realismeRod ženský (hunkjønn)*Jména ženských bytostí a označení pro samice u zvířatei mor, ei datter, ei ku*Názvy norských řek a ostrovů (řídí se podle rodu příslušných obecných jmen - ei/en elv, ei/en øy)Glomma, Kvaløya, SenjaAle: Namsen, Lågen*Většina podstatných jmen zakončených příponou -(n)ing včetně slovesných substantivei/en festning, ei/en lesingRod střední (intetkjønn)*Mnoho podstatných jmen označujících látku nebo hmotuet vann, et mel, et stålAle: en kaffe, en te, ei/en melk, ei/en jord a mnoho dalších*Názvy mnoha chemických prvkůet bly, et kvikksølv*Názvy zemí a kontinentůNorge/Storbritannia er rikt, Asia er stort*Názvy světových stranet nord, et øst*Podstatná jména zakončená příponou -eriet bakeri, et tyveri, et destilleri*Mnoho podstatných jmen cizího původu zakončených příponami -um, -eum, -iumet faktum, et museum, et studium*Podstatná jména zakončená příponou -skap, jejichž význam má co do činění s lidmiet vennskap, et selskap, et fellesskap*Jiné slovní druhy použité jako substantivaet nei takk, et jeg, et hvorforOhýbání slov středního rodu viz kap. Neutra.