Comunicación

Národnost Zvláštní skupinou jsou přídavná jména označující národnost, která začínají malým písmenem, zatímco názvy zemí se píšou s velkým písmenem. Chcete-li se zeptat na národnost, pokládáte následující otázku. ¿De dónde eres? – Soy de Brasil.Odkud jsi? – Jsem z Brazílie. ¿De dónde es Pedro? – Es español.Odkud je Pedro? – Je Španěl. Množné číslo se tvoří přidáním koncovky -s nebo -es. brasileño – brasileños, portugués – portugueses, española – españolas, francesa – francesas Na rozdíl od obecných přídavných jmen se přechylují v ženském rodě všechna, která končí na souhlásku nebo samohlásku -o.
País Él es... Ella es...
España español española
Alemania alemán alemana
Francia francés francesa
Inglaterra inglés inglesa
Japón japonés japonesa
Portugal portugués portuguesa
Argentina argentino argentina
Brasil brasileño brasileña
Cuba cubano cubana
Italia italiano italiana
México mexicano mexicana
Rusia ruso rusa
República Checa checo checa
Eslovaquia eslovaco eslovaca
Polonia polaco polaca
Hungría húngaro húngara
Rumanía rumano rumana
Eslovenia esloveno eslovena
Croacia croata croata
Serbia serbio serbia
U národností s přízvučnou koncovkou -án/-és není potřeba v ženském rodě vyznačovat přízvuk, stává se přirozeným. A stejně tak se stává přirozeným i v množném čísle: alemán – alemanes, francés – franceses. Jsou-li zakončená na samohlásky -a, -e, , , jejich tvar se v ženském rodě nemění.
País Él es... Ella es...
Bélgica belga belga
Israel israelí israelí
Marruecos marroquí marroquí
Estados Unidos estadounidense estadounidense
Canadá canadiense canadiense
Při tvoření obyvatelských jmen pak postačí jen spojit přídavné jméno se členem určitým. Los italianos son simpáticos.Italové jsou sympatičtí. Las francesas son muy elegantes.Francouzky jsou velmi elegantní. Tvarem podstatného jména mužského rodu zároveň označujeme jazyk dané země. El español es un idioma bonito.Španělština je hezký jazyk.

Přídavné jméno inglés tedy překládáme jako anglický. Podstatné jméno el inglés můžeme přeložit jako angličtina nebo Angličan.

Pozdravy Ve španělštině existuje několik způsobů pozdravu, které odpovídají konkrétní denní době vymezené obědem nebo večeří. Při setkání říkáme: ¡Buenos días!Dobrý den. ¡Buenas tardes!Dobré odpoledne., Dobrý podvečer. ¡Buenas noches!Dobrý večer., Dobrou noc. ¡Hola!Ahoj. Při loučení používáme: ¡Adiós!Na shledanou., Sbohem. ¡Hasta luego!Ahoj., Zatím nashledanou. ¡Hasta pronto!Brzy na shledanou. ¡Hasta mañana!Ahoj/Na shledanou zítra. ¡Hasta el lunes!Ahoj/Na shledanou v pondělí. Nos vemos.Brzy se uvidíme. Te veo luego.Zatím ahoj. Chao.Čau. Nejčastěji používaný pozdrav je ¡Hola! při setkání a ¡Hasta luego! při loučení. Jsou považovány za neformální, ale používají je i osoby, které si vykají. Běžně se také setkáte s kombinací ¡Hola, buenos días! nebo ¡Adiós, hasta luego!
Tvoření otázek Otázka se ve španělštině tvoří následujícími způsoby: *změnou intonace ¿Usted es el señor Morel? *převrácením slovosledu ¿Es usted el señor Morel? *pomocí tázacího zájmena ¿De dónde eres? Kompletní přehled tázacích zájmen viz Tázací zájmena v lekci 3.
Otázka “Jak se máš/máte?” Existuje více možností, jak se zeptat druhé osoby na zdraví, náladu ap. ¿Qué tal?Jak se máš?/Jak se daří?/Jak je? ¿Cómo estás?Jak se máš? ¿Cómo está usted?Jak se máte? vykání ¿Cómo te va?Jak to jde? ¿Cómo le va?Jak to jde? ¿Qué hay de nuevo?Co je nového? A aby variant nebylo málo, dají se dále kombinovat a pak vznikají otázky jako: ¿Qué tal, cómo estás? nebo ¿Qué tal estás? atd. Otázka ¿Qué tal? je navíc poměrně univerzální a lze ji použít i v jiných situacích. Např. otázkou ¿Qué tal el viaje? se zeptáte Jaká byla cesta?