Výslovnost
1Výslovnost
Španělská výslovnost není vůbec obtížná, ale je potřeba znát několik pravidel.
1.1Španělská abeceda
a | a | h | atʃe | ñ | eɲe | u | u |
b | be | i | i | o | o | v | uβe |
c | θe | j | χota | p | pe | w | uβe doβle |
d | de | k | ka | q | ku | x | ekis |
e | e | l | ele | r | eɾe | y | je |
f | efe | m | eme | s | ese | z | θeta |
g | χe | n | ene | t | te | | |
V Americe se b nazývá be alta nebo be larga a v ve baja, ve corta nebo ve chica. W se pod vlivem angličtiny v Americe někdy označuje jako doble u.
Y se také někdy nazývá i griega, v takovém případě nazýváme i jako i latina.
1.2Souhlásky a hláskové skupiny
b, v
Vyslovují se dvěma způsoby v závislosti na okolních hláskách:
*na začátku slova a po m a n se vyslovují jako b.
vino bino; beso beso; bomba bomba
*ve všech ostatních případech se vyslovují povoleně - β: rty se k sobě jen přiblíží, ale nedotknou se.
Isabel isaβel; uva uβa; vamos a ver bamos a βeɾ
Stejná výslovnost dvou různých písmen vede k pravopisným chybám. Zvláště méně vzdělaní lidé často nevědí, které písmeno napsat.
c
Má dvě varianty výslovnosti:
*před a, o, u a souhláskami se vyslovuje jako k.
cacao kakao; Paco pako; cuscús kuskus; clic klik
*před e, i se vyslovuje θ: jako „s“ se špičkou jazyka mezi zuby.
cine θine; cenar θenaɾ; Barcelona baɾθelona
Někdy se místo θ vyslovuje s. Tento jev se vyskytuje v americké španělštině, na Kanárských ostrovech a v některých oblastech Andalusie.
cinco siŋko
ch
Vyslovuje se jako české „č“.
chico tʃiko; chocolate tʃokolate
d
Jako d se vyslovuje pouze na začátku slova a po písmenech n a l.
donde donde; caldo kaldo
V ostatních případech je jeho výslovnost povolená - ð: jazyk se nedotkne patra. Na konci slova se někdy až blíží „s“.
padre paðɾe; nada naða; Madrid maðɾið
V hovorové španělštině se d v koncovce -ado a na konci slova často nevyslovuje vůbec.
edad eða; amado amao
g
Má více možností výslovnosti:
*na začátku slova před samohláskami a, o, u, před souhláskami a po n se vyslovuje jako g
gato gato; golf golf; gustar gustaɾ; grande gɾande; tango tango
*uvnitř slova před samohláskami a, o, u a před souhláskami je povolená výslovnost - ɣ: vyslovuje se bez doteku mluvidel.
alegre aleɣɾe; agosto aɣosto; jugar xuɣaɾ
*skupiny gua a guo se vyslovují jako „gwa“ a „gwo“.
agua aɣwa; antiguo antiɣwo
*před e, i se vyslovuje χ.
gente χente; biología bjoloχia
*skupiny gue a gui se vyslovují „ge“, „gi“.
Miguel miɣel; Guinea ginea
*skupiny güe a güi se vyslovují „gwe“ a „gwi“.
bilingüe bilingwe; pingüino pingwino
h
Ve spisovné španělštině se nevyslovuje.
hola ola; hotel otel; hospital ospital
j
Vyslovuje se χ.
jefe χefe; jamón χamon
ll
Vyslovuje se ʎ: podobně jako slovenské „ľ“, jazyk se dotýká tvrdého patra (ne horní dásně).
pollo poʎo; paella paeʎa
n
Před souhláskami b, p, v se vyslovuje jako m.
tranvía tɾambia; un poco um poko
ñ
Vyslovuje se jako české „ň“.
España espaɲa; mañana maɲana
q
Vyslovujeme jako k. Za písmenem q stojí ve španělských slovech vždy u, to se však nevyslovuje.
Quito kito; Enrique enrike
r
Má dvojí možnou výslovnost:
*ve slově s dvěma r za sebou, na začátku slova a po písmenech l, n a s se vyslovuje drnčivě (s více kmity špičky jazyka).
torre tore; Rosalía rosalia
*v ostatních případech je pouze jednokmitové, není drnčivé.
toro toɾo; ordenador oɾðenaðoɾ
Je třeba pečlivě rozlišovat mezi výslovností jednokmitového a vícekmitového r, protože slova mohou mít zcela odlišný význam podle toho, které r se v nich vysloví.
pero peɾo ale; perro pero pes; caro kaɾo drahý; carro karo vůz
s
Španělské s se správně vyslovuje se špičkou jazyka téměř opřenou o patro za horními zuby, takže zvuk trochu připomíná „š“.
V jižním Španělsku a v mnoha španělsky mluvících zemích v Americe se s na konci slabiky a na konci slova vyslovuje s přídechem, takže zní jako "h" nebo jako "ch", někdy se dokonce nevysloví vůbec.
isla ihla; animales animaleχ; hombres ombɾe
Všimněte si, že španělština připojuje písmeno e na začátek slov, která v jiných jazycích začínají na kombinaci s + souhláska.
espagueti espaɣeti – spaghetti it.; espacio espaθjo – space ang.
y
Je považováno za souhlásku.
*pokud stojí na začátku slova, uprostřed nebo na konci, jeho výslovnost se blíží českému „j“.
yo jo; mayo majo; muy muj
*ve funkci spojky y = a se vyslovuje jako „i“.
Elena y Rosa elena i rosa
V Argentině, Paraguayi a Uruguayi se y vyslovuje jako ʒ nebo ʃ. Stejně se vyslovuje i ll - yeísmo.
x
V mnoha amerických místních jménech a jejich odvozeninách se vyslovuje jako χ.
México meχiko; Oaxaca oaχaka; mexicano meχikano; mexicana meχikana
V ostatních případech se x vyslovuje jako v češtině.
examen eksamen; texto teksto
z
Vyslovuje se θ: jako „s“ se špičkou jazyka mezi zuby.
plaza plaθa; zona θona; cerveza θeɾβeθa
Někdy se místo θ vyslovuje s. Tento jev se vyskytuje v americké španělštině, na Kanárských ostrovech a v některých oblastech Andalusie.
cereza seɾesa
1.3Samohlásky
Španělština má pět samohlásek - a, e, i, o a u. Jejich výslovnost je podobná jako v češtině. Y se většinou jako samohláska nechová.
Samohláska i se ve skupině di, ti, ni čte tvrdě.
dinero dineɾo; bonito bonito; simpático simpatiko
Ve španělštině nerozlišujeme krátké a dlouhé samohlásky, čárka nad samohláskou značí přízvuk. To znamená, že je potřeba dát důraz na konkrétní slabiku, nikoliv prodloužit její výslovnost.
café kafe; azúcar aθukaɾ
1.4Dvojhlásky a trojhlásky
Španělština má mnohem více dvojhlásek než čeština. Dvojhlásky jsou tvořeny tzv. slabými samohláskami i a u, a jakoukoli další samohláskou. Vyslovují se jako jedna slabika - slabé samohlásky se stávají polosouhláskami, takže i se vysloví jako j a u jako w (ne jako „v“).
sois sojs; aire ajɾe; seis sejs; bueno bweno
U dvojhlásek ui a iu se jako souhláska vysloví první člen.
ciudad θjuðað; viuda bjuða; ruido rwiðo
Dvojhlásku tvoří i dvě samohlásky oddělené souhláskou h, protože ta se nevyslovuje.
prohibir pɾojβiɾ; buhardilla bwaɾðiʎa
Trojhlásky tvoří vždy jedna silná samohláska mezi dvěma slabými.
Uruguay uɾuɣwaj; cambiáis kambjajs
Přízvučné i a u tvoří samostatnou slabiku a přízvuk je vždy graficky označen. Skupina dvou samohlásek, z nichž každá je v jiné slabice, se nazývá hiát.
país pais; María maɾia; reír reiɾ; teatro teatɾo; poeta poeta
1.5Přízvuk
Ve španělštině stojí přízvuk většinou:
*na druhé slabice od konce u slov zakončených samohláskou nebo souhláskami -n, -s
hermano eɾmano; paraguas paɾaɣwas; mesa mesa; Caracas kaɾakas; chocolate tʃokolate; saben saβen
*na poslední slabice u slov zakončených souhláskou kromě -n, -s
señor seɲoɾ; Madrid maðɾið; arroz aroθ; español espaɲol; reloj reloχ
Jedná se o přirozený přízvuk, který není značený a proto je potřeba si tato pravidla dobře zapamatovat.
V ostatních případech, kdy je přízvuk nepřirozený a popírá pravidla přirozeného, je graficky vyznačen čárkou nad samohláskou.
fútbol futβol; café kafe; atún atun; israelí israeli; francés fɾanθes