Výslovnost

1Výslovnost Španělská výslovnost není vůbec obtížná, ale je potřeba znát několik pravidel.
1.1Španělská abeceda
a a h atʃe ñ eɲe u u
b be i i o o v uβe
c θe j χota p pe w uβe doβle
d de k ka q ku x ekis
e e l ele r eɾe y je
f efe m eme s ese z θeta
g χe n ene t te
V Americe se b nazývá be alta nebo be larga a v ve baja, ve corta nebo ve chica. W se pod vlivem angličtiny v Americe někdy označuje jako doble u. Y se také někdy nazývá i griega, v takovém případě nazýváme i jako i latina.
1.2Souhlásky a hláskové skupiny b, v Vyslovují se dvěma způsoby v závislosti na okolních hláskách: *na začátku slova a po m a n se vyslovují jako b. vino bino; beso beso; bomba bomba *ve všech ostatních případech se vyslovují povoleně - β: rty se k sobě jen přiblíží, ale nedotknou se. Isabel isaβel; uva uβa; vamos a ver bamos a βeɾ Stejná výslovnost dvou různých písmen vede k pravopisným chybám. Zvláště méně vzdělaní lidé často nevědí, které písmeno napsat. c Má dvě varianty výslovnosti: *před a, o, u a souhláskami se vyslovuje jako k. cacao kakao; Paco pako; cuscús kuskus; clic klik *před e, i se vyslovuje θ: jako „s“ se špičkou jazyka mezi zuby. cine θine; cenar θenaɾ; Barcelona baɾθelona Někdy se místo θ vyslovuje s. Tento jev se vyskytuje v americké španělštině, na Kanárských ostrovech a v některých oblastech Andalusie. cinco siŋko ch Vyslovuje se jako české „č“. chico tʃiko; chocolate tʃokolate d Jako d se vyslovuje pouze na začátku slova a po písmenech n a l. donde donde; caldo kaldo V ostatních případech je jeho výslovnost povolená - ð: jazyk se nedotkne patra. Na konci slova se někdy až blíží „s“. padre paðɾe; nada naða; Madrid maðɾið V hovorové španělštině se d v koncovce -ado a na konci slova často nevyslovuje vůbec. edad eða; amado amao g Má více možností výslovnosti: *na začátku slova před samohláskami a, o, u, před souhláskami a po n se vyslovuje jako g gato gato; golf golf; gustar gustaɾ; grande gɾande; tango tango *uvnitř slova před samohláskami a, o, u a před souhláskami je povolená výslovnost - ɣ: vyslovuje se bez doteku mluvidel. alegre aleɣɾe; agosto aɣosto; jugar xuɣaɾ *skupiny gua a guo se vyslovují jako „gwa“ a „gwo“. agua aɣwa; antiguo antiɣwo *před e, i se vyslovuje χ. gente χente; bioloa bjoloχia *skupiny gue a gui se vyslovují „ge“, „gi“. Miguel miɣel; Guinea ginea *skupiny güe a güi se vyslovují „gwe“ a „gwi“. bilingüe bilingwe; pingüino pingwino h Ve spisovné španělštině se nevyslovuje. hola ola; hotel otel; hospital ospital j Vyslovuje se χ. jefe χefe; jamón χamon ll Vyslovuje se ʎ: podobně jako slovenské „ľ“, jazyk se dotýká tvrdého patra (ne horní dásně). pollo poʎo; paella paeʎa n Před souhláskami b, p, v se vyslovuje jako m. tranvía tɾambia; un poco um poko ñ Vyslovuje se jako české „ň“. España espaɲa; mañana maɲana q Vyslovujeme jako k. Za písmenem q stojí ve španělských slovech vždy u, to se však nevyslovuje. Quito kito; Enrique enrike r Má dvojí možnou výslovnost: *ve slově s dvěma r za sebou, na začátku slova a po písmenech l, n a s se vyslovuje drnčivě (s více kmity špičky jazyka). torre tore; Rosalía rosalia *v ostatních případech je pouze jednokmitové, není drnčivé. toro toɾo; ordenador oɾðenaðoɾ Je třeba pečlivě rozlišovat mezi výslovností jednokmitového a vícekmitového r, protože slova mohou mít zcela odlišný význam podle toho, které r se v nich vysloví. pero peɾo ale; perro pero pes; caro kaɾo drahý; carro karo vůz s Španělské s se správně vyslovuje se špičkou jazyka téměř opřenou o patro za horními zuby, takže zvuk trochu připomíná „š“. V jižním Španělsku a v mnoha španělsky mluvících zemích v Americe se s na konci slabiky a na konci slova vyslovuje s přídechem, takže zní jako "h" nebo jako "ch", někdy se dokonce nevysloví vůbec. isla ihla; animales animaleχ; hombres ombɾe Všimněte si, že španělština připojuje písmeno e na začátek slov, která v jiných jazycích začínají na kombinaci s + souhláska. espagueti espaɣeti – spaghetti it.; espacio espaθjo – space ang. y Je považováno za souhlásku. *pokud stojí na začátku slova, uprostřed nebo na konci, jeho výslovnost se blíží českému „j“. yo jo; mayo majo; muy muj *ve funkci spojky y = a se vyslovuje jako „i“. Elena y Rosa elena i rosa V Argentině, Paraguayi a Uruguayi se y vyslovuje jako ʒ nebo ʃ. Stejně se vyslovuje i ll - yeísmo. x V mnoha amerických místních jménech a jejich odvozeninách se vyslovuje jako χ. xico meχiko; Oaxaca oaχaka; mexicano meχikano; mexicana meχikana V ostatních případech se x vyslovuje jako v češtině. examen eksamen; texto teksto z Vyslovuje se θ: jako „s“ se špičkou jazyka mezi zuby. plaza plaθa; zona θona; cerveza θeɾβeθa Někdy se místo θ vyslovuje s. Tento jev se vyskytuje v americké španělštině, na Kanárských ostrovech a v některých oblastech Andalusie. cereza seɾesa
1.3Samohlásky Španělština má pět samohlásek - a, e, i, o a u. Jejich výslovnost je podobná jako v češtině. Y se většinou jako samohláska nechová. Samohláska i se ve skupině di, ti, ni čte tvrdě. dinero dineɾo; bonito bonito; simpático simpatiko Ve španělštině nerozlišujeme krátké a dlouhé samohlásky, čárka nad samohláskou značí přízvuk. To znamená, že je potřeba dát důraz na konkrétní slabiku, nikoliv prodloužit její výslovnost. ca kafe; acar aθukaɾ
1.4Dvojhlásky a trojhlásky Španělština má mnohem více dvojhlásek než čeština. Dvojhlásky jsou tvořeny tzv. slabými samohláskami i a u, a jakoukoli další samohláskou. Vyslovují se jako jedna slabika - slabé samohlásky se stávají polosouhláskami, takže i se vysloví jako j a u jako w (ne jako „v“). sois sojs; aire ajɾe; seis sejs; bueno bweno U dvojhlásek ui a iu se jako souhláska vysloví první člen. ciudad θjuðað; viuda bjuða; ruido rwiðo Dvojhlásku tvoří i dvě samohlásky oddělené souhláskou h, protože ta se nevyslovuje. prohibir pɾojβiɾ; buhardilla bwaɾðiʎa Trojhlásky tvoří vždy jedna silná samohláska mezi dvěma slabými. Uruguay uɾuɣwaj; cambiáis kambjajs Přízvučné i a u tvoří samostatnou slabiku a přízvuk je vždy graficky označen. Skupina dvou samohlásek, z nichž každá je v jiné slabice, se nazývá hiát. ps pais; María maɾia; rr reiɾ; teatro teatɾo; poeta poeta
1.5Přízvuk Ve španělštině stojí přízvuk většinou: *na druhé slabice od konce u slov zakončených samohláskou nebo souhláskami -n, -s hermano eɾmano; paraguas paɾaɣwas; mesa mesa; Caracas kaɾakas; chocolate tʃokolate; saben saβen *na poslední slabice u slov zakončených souhláskou kromě -n, -s señor seɲoɾ; Madrid maðɾið; arroz aroθ; español espaɲol; reloj reloχ Jedná se o přirozený přízvuk, který není značený a proto je potřeba si tato pravidla dobře zapamatovat. V ostatních případech, kdy je přízvuk nepřirozený a popírá pravidla přirozeného, je graficky vyznačen čárkou nad samohláskou. fútbol futβol; ca kafe; atún atun; israe israeli; francés fɾanθes