Comunicação

Rozdíl mezi slovesy ir, vir a chegar Pozor na použití těchto tří sloves. Sloveso ir znamená jít nebo jet, vir a chegar znamenají přijít nebo přijet, ale vždy záleží na aktuální pozici mluvčího. Sloveso vir použijeme pouze když my, jako mluvčí, na tom místě jsme. Uveďme si tyto názorné situace: Jsme doma a ptáme se kamaráda, v kolik přijde na naši párty, kterou pořádáme doma - použijeme sloveso vir, jedná se o pohyb směrem k nám. Kamarád odpoví, že přijde, ale na místě není, tedy u nás doma není, takže použije sloveso chegar. A que horas vens à festa?V kolik přijdeš na tu párty? Chego às oito.Přijdu v 8. Dva kamarádi se baví ve škole o tom, jestli půjdou na pláž - na pláži tedy nejsou, použijí sloveso ir. Vais à praia hoje?Půjdeš dneska na pláž? Sim, vou. E tu?Ano, půjdu. A ty? Acho que também vou.Myslím, že taky půjdu. Dva kamarádi jsou na pláži a jeden se ptá druhého, kdy přijde třetí, oba použijí sloveso vir, protože je to pohyb směrem k nim. A que horas vem o Pedro?V kolik přijde Pedro? Acho que vem às duas.Myslím, že přijde ve dvě.
Sloveso perder-se Nepravidelné sloveso perder-se znamená ztratit se. V nezvratné podobě perder znamená ztratit něco. Používá se také ve významu zmeškat dopravní prostředek. Je nepravidelné jen v 1. osobě jednotného čísla, v ostatních osobách se časuje jako všechna slovesa končící na er a když je zvratné, přidává se zvratné zájmeno podle příslušné osoby. Připomeňte si časování zvratných sloves v kapitole Zvratná slovesa v lekci 6.
PERDER-SE (ztratit se)
eu perco-me nós perdemo-nos
tu perdes-te vós perdeis-vos
ele/ela eles/elas
você perde-se vocês perdem-se
o/a senhor/a os/as senhores/as
Perco-me nas cidades que não conheço.Ztrácím se ve městech, která neznám. Nezapomeňte, že po některých příslovcích nebo zájmenech se zvratné zájmeno klade před sloveso. Sempre me perco.Vždycky se ztratím.
Přídavné jméno meio Přídavné jméno meio se shoduje s podstatným jménem, ke kterému se váže. Ustálené vazby se píšou s pomlčkou. meia horapůlhodina meio-diapoledne meia-noitepůlnoc
Ukazovací zájmeno este po předložce de a em Ukazovací zájmeno este a jeho varianty esta, estes a estas tvoří s předložkami de a em zvláštní tvary.
de+este deste de+estes destes
de de+esta desta de+estas destas
Viz Ukazovací zájmena este, esta v lekci 2. A minha casa fica no fim desta ruaMůj dům se nachází na konci této ulice. Gosto deste livro.Líbí se mi tato kniha.
em+este neste em+estes nestes
em em+esta nesta em+estas nestas
Moras nesta casa?Bydlíš v tomto domě? Há dois parques neste bairro.V této čtvrti jsou dva parky.
Použití podstatného jména vez Podstatné jméno vez znamená něco jako krát a už se objevilo v minulých lekcích ve spojení às vezes - občas. Je ženského rodu, proto cokoliv, co stojí před ním, má také tvar ženského rodu. uma vezjednou duas vezesdvakrát muitas vezeshodněkrát poucas vezesmálokrát Používá se např. i v otázce kolikrát - quantas vezes. Chceme-li vymezit v jakém časovém úseku, použijeme předložku por a příslušné podstatné jméno. por diadenně por semanatýdně por mêsměsíčně por anoročně Quantas vezes por dia tomas duche?Kolikrát denně se sprchuješ? Quantas vezes por semana fazes desporto?Kolikrát týdně sportuješ?
Cestování po městě Jak už jsme si říkali, sloveso jet nebo jít překládáme jako ir a ve spojení jet dopravním prostředkem se pojí s předložkou de: Vou de autocarro.Jedu autobusem. Vais de comboio?Jedeš vlakem? Viz Sloveso ir v lekci 6. Nastoupit do dopravního prostředku překládáme slovesem apanhar, tedy doslova chytit. Vystoupit překládáme jako sair. Apanha este autocarro.Nastup do tohoto autobusu. Sai na próxima paragem.Vystup na příští zastávce. Paragem označuje zastávku tramvaje nebo autobusu. Estação je stanice metra nebo vlaku a také vlakové nebo autobusové nádraží. Saia na segunda paragem.Vystupte na druhé zastávce. Em que estação de metro saio?Na jaké stanici metra vystoupím? Onde fica a estação de metro?Kde se nachází vlakové nádraží?
Spojení estar à espera Jak už víme, sloveso esperar znamená čekat, nicméně více se používá vazba estar à espera ve spojení s přivlastňovacím zájmenem. Estou à tua espera.Čekám na tebe. Estás à minha espera?Čekáš na mě? Když se bavíme o někom dalším, na koho čekáme, tak použijeme předložku de. Estou à espera do Marco.Čekám na Marca. Estou à espera da Teresa.Čekám na Teresu. Estás à espera de alguém?Čekáš na někoho? Všimněte si věty Espera aí! na začátku dialogu. Ačkoliv by se dalo říct pouhé Espera!, doplněné ještě o příslovce aí zní mnohem přirozeněji.