Communication
Národnost
Národnost je ve francouzštině považována za přídavné jméno. Z toho důvodu se píše s malým písmenem. Tvary jsou shodné s přídavným jménem. Píšeme tedy malé začáteční písmeno, a to i po slovese être (být), kde čeština použije podstatné jméno s velkým písmenem (Francouz ap.).
Je m'appelle Didier et je suis français.Jmenuji se Didier a jsem Francouz.
Vous êtes américaine ?Vy jste Američanka?
Nationalité : russeNárodnost: ruská
Naproti tomu jména obyvatel zemí se píšou s velkým písmenem.
Les Néerlandais sont gentils.Nizozemci jsou milí.
C'est une Italienne.Je to Italka. po c'est následuje podstatné jméno se členem, ne přídavné jméno
Pays... | C'est un... | Il est... | Elle est... |
France | Français | français | française |
Belgique | Belge | belge | belge |
Suisse | Suisse | suisse | suisse |
Canada | Canadien | canadien | canadienne |
États-Unis | Américain | américain | américaine |
Angleterre | Anglais | anglais | anglaise |
Allemagne | Allemand | allemand | allemande |
Espagne | Espagnol | espagnol | espagnole |
Italie | Italien | italien | italienne |
Russie | Russe | russe | russe |
Pays-Bas | Néerlandais | néerlandais | néerlandaise |
République tchèque | Tchèque | tchèque | tchèque |
Slovaquie | Slovaque | slovaque | slovaque |
Pologne | Polonais | polonais | polonaise |
Hongrie | Hongrois | hongrois | hongroise |
Roumanie | Roumain | roumain | roumaine |
Slovénie | Slovène | slovène | slovène |
Croatie | Croate | croate | croate |
Serbie | Serbe | serbe | serbe |
Tvoření množného čísla a ženského rodu odpovídá obecným pravidlům platným pro přídavná jména. V plurálu tedy přidáváme koncovku -s, pokud na tuto souhlásku národnost nekončí i v jednotném čísle. A podobně v ženském rodě nepřidáváme -e, pokud je tak zakončen už tvar mužského rodu.
Les Allemands sont polis.Němci jsou zdvořilí.
Les Espagnoles sont belles.Španělky jsou krásné.
Povšimněte si, že ve francouzštině se nerozlišuje národnost a státní příslušnost. Obojí vyjadřuje slovo nationalité.
Povolání
- Vous travaillez comme informaticienne ?
- Non, je suis médecin.
Při udávání povolání nepoužíváme člen, který jinak doprovází francouzská podstatná jména. Výjimkou je c'est (to je), po kterém ve francouzštině následuje člen.
C'est un technicien.To je technik.
Il est... | Elle est... |
assistant | asistent | assistante | asistentka |
directeur | ředitel | directrice | ředitelka |
économiste | ekonom | économiste | ekonomka |
étudiant | student | étudiante | studentka |
infirmier | ošetřovatel | infirmière | zdravotní sestra |
informaticien | programátor | informaticienne | programátorka |
médecin | lékař | médecin | lékařka |
professeur | profesor | professeur(e) | profesorka |
technicien | technik | technicienne | technička |
Několik málo povolání nemá tvar ženského rodu. U těchto povolání se používá pouze mužský tvar. I lékařka je tedy un médecin. Stále více se však prosazují i ženské tvary, např. une professeure.
Slovesné vazby
Podobně jako v češtině, i ve francouzštině po slovese následuje buď přídavné nebo podstatné jméno (mluvíme o přímém předmětu), nebo předložka (např. předložka à, mluvíme o nepřímém předmětu). Tyto slovesné vazby se mohou od češtiny lišit!
aimer qqn/qqch
mít rád koho/co
J'aime les Canadiens.Mám rád/ráda Kanaďany.
jouer à qqch
hrát co
Tu joues à la pétanque ?Hraješ pétanque?
prendre qqch
vzít si co
Tu prends un verre ?Dáš si skleničku?
regarder qqch
dívat se na co
Elles regardent la télé.Dívají se na televizi.