1.3Přízvuk

Pravidla postavení přízvuku v portugalštině nelze formulovat tak, aby platila zcela bez výjimky, a proto jsou následující pravidla velmi zjednodušená.Přízvuk v portugalštině zpravidla stojí na předposlední slabice u slov, která končí na -a (-am, -as), -e (-em, -es, -ens), -o (-os) nebo -s, -m.clara klˈarɐ - bílek, falam fˈalɑ̃u - mluví, asas ˈazɐʃ - křídla, livre lˈivrə - volný, dizem dˈyzɑ̃j - říkají, Londres lˈɔ̃drəʃ - Londýn, ovo ˈovu - vejce, lobos lˈobuʃ - vlciNaopak slova končící na -i (-im, -is, -ins), -u (-um, -us, -uns), -om, souhlásky s výjimkou -s, -m (fatal, trabalhador, agudez) nebo nosové ã (-ãs), dvojhlásky ústní i nosové (-s) mívají přízvuk na slabice poslední.javali ʒɐvɐlˈi - kaňour, nandu nɑ̃dˈu - nandu, viveu vivˈeu - žil, Jesus ʒəzˈuʃ - Ježíš, alguns ɐlgˈunʃ - někteří, maçã ɐsˈɑ̃ - jablko, aparição ɐpɐrisˈɑ̃u - zjevení, decisões desizˈɔ̃jʃ - rozhodnutíJednoslabičná slova jsou v portugalštině buď přízvučná (lá, mês, sé) nebo nepřízvučná, a to jsou zejména členy (o, a, os, as, um), zájmena osobní (o, a, os, as, lhe, lhes, me, se, nos, vos), zájmeno vztažné (que), spojky (e, mas, nem) a některé předložky (a, com, de, em, por).Kromě hlavního přízvuku existuje v portugalštině ještě přízvuk vedlejší, a to zéjmena u příslovcí tvořených příponou -mente a zdrobnělin odvozených z přípon jako např. -zinho nebo -zito. Vedlejší přízvuk je v té slabice, na které byl v původním slově, přičemž obecně platí, že přízvuk napravo je silnější.notável - notavelmente notɐvεlmˈentə, só - sozinho sozˈiɲu, devagar dəvɐgˈar - devagarzinho dəvɐgɐrzˈiɲuSamohlásková znaménka užívaná v portugalštině:â, ê, ô- znaménko složené (acento circunflexo), které označuje přízvučnost slabiky nebo odlišuje graficky jednoslabičná slova přízvučná či nepřízvučná, která se stejně píší.por/pôr - přes/položitá, é, í, ó, ú- znaménko ostré (acento agudo) označuje přízvučnost.frágil, sensível, Raúl, sério, telemóvelà- znaménko tupé (acento grave) se používá pouze u samohlásky a, u které označuje její otevřenost.àquele, àquela, àqueles, àquelasã, õ- vlnovka (til) označuje nosovou realizaci daných samohlásek.mãe, põe, pão