1.2Znaky použité na přepis výslovnosti

ɐ zavřenější než samohláska a v češtině, vyskytuje se hlavně na konci slova nebo před souhláskami m, n a nh, např. cama, mesa
ε otevřená samohláska e, v přízvučné slabice, např. esta, até
ə neurčitá neznělá krátká samohláska e, na konci slova a v nepřízvučných slabikách, např. fechar, onde
ɔ otevřená samohláska o, v přízvučné slabice, např. prova, sol
ɑ̃ výslovnost sa blíží výslovnosti a ve slově Hanka, ale n nevyslovíme, např. lã, relação, maçã
ĩ vyslovuje se také nosově, např. fim, sim
ũ nosové u, např. um, uns
ɔ̃ výrazně našpulíme rty a při vyslovovaném o vypustíme část vzduchu nosem, např. põe
ʎ vyslovuje se jako slovenské ľ, např. mulher, olho
ɲ vyslovuje se jako české ň, např. vinho, ganhar
ʀ vyslovuje se jako hrdelní r, např. carro, rio
ʃ vyslovuje se jako česká souhláska š, např. chá, chuva
ʒ vyslovuje se jako česká souhláska ž, např. já, hoje