Grammatikk

Předpřítomný čas Předpřítomný čas tvoříme pomocí přítomného tvaru slovesa ha - har a minulého příčestí významového slovesa, např. har snakket. Minulé příčestí Při tvorbě minulého příčestí slovesa sehrává důležitou úlohu, jakou koncovku přijímá v minulém čase. Podle toho se odvozuje i jeho tvar minulého příčestí.
koncovka infinitiv minulý čas příčestí
-ET/-A danse danset/dansa danset/dansa
-TE besøke besøkte besøkt
-DE lage lagde lagd
-DDE bo bodde bodd
Slovesa, která v minulém čase končí na -te, -de a -dde, ztrácejí v minulém příčestí koncové -e. Naopak slovesa s koncovkou -et/-a svůj tvar v příčestí nemění. Nepravidelná slovesa se při tvorbě minulého příčestí neřídí žádnými pravidly. Je proto nutné naučit se je nazpaměť. S některými minulými příčestími nepravidelných sloves jste se už seznámili. Na další vás upozorňujeme ve slovníčku na konci každé lekce. Základní informace o minulém čase si zopakujte v lekci 7. Použití a)Předpřítomný čas se používá pro ukončený děj v minulosti, který není ukotven v čase (nevíme, kdy se odehrál). V konečném důsledku pro nás časový údaj ani není podstatný. Důležité je, že k činnosti došlo, nikoli kdy k ní došlo. Jeg har lest Hamlet.Četl jsem Hamleta. Vi har sett henne.Viděli jsme ji. Han har spist.(Už) jedl. Cílem výpovědí je poukázat na naši zkušenost. Čas tu nehraje žádnou roli. b)Používá se také pro děj, který sice začal v minulosti, ale stále trvá. V těchto případech se časový údaj naopak vyskytuje. Dáváme jím totiž najevo, jak dlouho daný děj probíhá. Jeg har jobbet i Norge siden 2017.Pracuji v Norsku od roku 2017. Vi har ventet her i to timer.Čekáme tu dvě hodiny. Jeg har ikke sett ham på lenge.Dlouho jsem ho neviděla. Zatímco v minulém čase nám časový údaj vypovídá o konci činnosti, v případě předpřítomného času vymezuje jen její začátek - pochopitelně ne konec, protože děj ještě neskončil. Z toho důvodu se předpřítomný čas vyskytuje i ve spojení s časovými údaji typu dnes, tento měsíc, toto léto atd. Porovnejte: I dag har jeg gjort mye.Dnes jsem udělal hodně práce. den ještě neskončil I går gjorde jeg mye.Včera jsem udělal hodně práce. ukončený děj Har du vært på ferie i år?Byl jsi tento rok na dovolené? aktuální rok Var du på ferie i fjor?Byl jsi minulý rok na dovolené? ukončený děj c)Ve spojení s příslovci akkurat a nettopp, které vyjadřují, že se něco právě stalo. De har nettopp kommet.Právě přišli. Jeg har akkurat truffet ham.Právě jsem ho potkala. Hun har nettopp gått på skolen.Právě odešla do školy. Předložky Předpřítomný čas se často váže s následujícími předložkami: SIDEN používáme k vyjádření odkdy, od jaké doby daný děj trvá. Jeg har vært i Norge siden 2015.Jsem v Norsku od roku 2015. Vi har ikke sett hverandre siden mandag.Neviděli jsme se od pondělí. I vyjadřuje, jak dlouho, po jakou dobu činnost probíhá. Jeg har vært i Norge i ti år.Jsem v Norsku deset let. Han har ventet i 15 minutter allerede.Čeká už 15 minut. PÅ používá se ve stejném významu jako i, avšak jen v záporných větách. Jeg har ikke vært i Norge på ti år.V Norsku jsem deset let nebyl. Hun har ikke snakket med henne på to måneder.Nemluvila s ní dva měsíce. Příslovce Předpřítomný čas se stejně často váže i s následujícími příslovci:
akkurat právě (teď) nettopp právě (teď)
allerede už ikke ennå ještě ne
alltid vždy aldri nikdy
noensinne (vůbec) někdy nylig nedávno
Jeg har allerede spist middag.Už jsem večeřel. Jeg har alltid vært glad i deg.Vždy jsem tě měl rád. Det er den beste maten jeg noensinne har spist.To je to nejlepší jídlo, jaké jsem kdy jedl. Jeg har ikke vært i Norge ennå.V Norsku jsem ještě nebyl. Jeg har aldri sett ham.Nikdy jsem ho neviděl. Jeg har nylig sett en interessant film.Nedávno jsem viděl zajímavý film. Všimněte si v příkladových větách, že příslovce umísťujeme mezi sloveso ha a příčestí minulé. Při spojení ikke ennå umísťujeme ennå až na konec věty. Krátké odpovědi Krátké odpovědi na otázky v předpřítomném čase tvoříme stejným způsobem, jaký jsme se naučili již v předchozích lekcích. Podívejte se také na Krátké odpovědi a Krátké odpovědi v minulém čase. Jediný rozdíl spočívá v tom, že v krátkých odpovědích použijeme za všech okolností sloveso ha.
otázka kladná odpověď záporná odpověď
Har du snakket med Lars? Ja, det har jeg. Nei, det har jeg ikke.
Har han sett henne? Ja, det har han. Nei, det har han ikke.
Har de nettopp kommet? Ja, det har de. Nei, det har de ikke.