Det er torsdag ettermiddag.
ˈdeː ˈæːr ˈtoːʂdɑ ˈetːərmidːɑːg
Je středa odpoledne.
Anna er på vei hjem.
ˈɑnːɑ ˈæːr ˈpoː ˈvæi ˈjem
Anna je na cestě domů.
Hun er sliten.
ˈhʉn ˈæːr ˈʃliːtən
Je unavená.
Hun gleder seg til i morgen.
ˈhʉn ˈgleːdər ˈsæi ˈtil ˈiː ˈmoːɳ
Těší se na zítra.
På fredag har hun nemlig ingen undervisning.
ˈpoː ˈfreːdɑ ˈhɑːr ˈhʉn ˈnemli ˈiŋən ˈʉnːərviːsniŋ
V pátek totiž nemá žádné vyučování.
Hun har fri.
ˈhʉn ˈhɑːr ˈfriː
Má volno.
På fredag slapper hun bare av.
ˈpoː ˈfreːdɑ ˈʃlɑpːər ˈhʉn ˈbɑːre ˈɑːv
V pátek jen odpočívá.
Hun pleier å gå på tur.
ˈhʉn ˈplæiər ˈo ˈgoː ˈpoː ˈtʉːr
Má ve zvyku chodit na výlety.
Hun liker å jogge og sykle også.
ˈhʉn ˈliːkər ˈo ˈjogːe ˈoː ˈsʏkle ˈosːo
Ráda také běhá a jezdí na kole.
I byen treffer hun Lars.
ˈiː ˈbʏːən ˈtrefːər ˈhʉn ˈlɑʂ
Ve městě potkala Larse.
Han skynder seg til kino.
ˈhɑn ˈʃʏnːər ˈsæi ˈtil ˈçiːnu
Spěchá do kina.

Lars:
Hei Anna! Takk for sist!
ˈhæi ˈɑnːɑ! ˈtɑkː ˈfor ˈsist!
Lars: Ahoj Anno! Rád tě zase vidím!
Anna:
Hei Lars! I like måte. Hvordan går det?
ˈhæi ˈlɑʂ! ˈiː ˈliːke ˈmoːte ˈvuɖɑn ˈgoːr ˈdeː?
Anna: Ahoj Larsi! Já tebe taky. Jak se máš?
Lars:
Det går bra, takk. Hva med deg?
ˈdeː ˈgoːr ˈbrɑː, ˈtɑkː ˈvɑ ˈmeː ˈdæi?
Lars: Mám se dobře, děkuji. Co ty?
Anna:
Ikke så verst. Jeg er bare litt sliten.
ˈikːe ˈsoː ˈvæʂt ˈjæi ˈæːr ˈbɑːre ˈlitː ˈʃliːtən
Anna: Ujde to. Jsem jen trochu unavená.
Anna:
Hva gjør du i byen?
ˈvɑ ˈjøːr ˈdʉː ˈiː ˈbʏːən?
Anna: Co děláš ve městě?
Lars:
Jeg er på vei til kino. Jeg skal på en skrekkfilm.
ˈjæi ˈæːr ˈpoː ˈvæi ˈtil ˈçiːnu ˈjæi ˈskɑl ˈpoː ˈeːn ˈskrekːfilm
Lars: Jsem na cestě do kina. Jdu na horor.
Lars:
Blir du med?
ˈbliːr ˈdʉː ˈmeː?
Lars: Přidáš se?
Anna:
Hva heter skrekkfilmen?
ˈvɑ ˈheːtər ˈskrekːfilmən?
Anna: Jak se ten horor jmenuje?
Lars:
Den heter Trolljegeren.
ˈden ˈheːtər ˈtrolːjeːgərən
Lars: Jmenuje se Lovec trollů.

Anna:
Nei. Det er ikke noe for meg.
ˈnæi ˈdeː ˈæːr ˈikːe ˈnuːe ˈfor ˈmæi
Anna: To není nic pro mě.
Lars:
Så synd!
ˈsoː ˈsʏn!
Lars: To je škoda!
Anna:
Hva gjør du i morgen, Lars?
ˈvɑ ˈjøːr ˈdʉː ˈiː ˈmoːɳ, ˈlɑʂ?
Anna: Co děláš zítra, Larsi?
Lars:
Jeg vet ikke ennå. Hvordan det?
ˈjæi ˈveːt ˈikːe ˈenːo ˈvuɖɑn ˈdeː?
Lars: Ještě nevím. Proč se ptáš?
Anna:
Har du lyst til å gå på tur?
ˈhɑːr ˈdʉː ˈlʏst ˈtil ˈo ˈgoː ˈpoː ˈtʉːr?
Anna: Chceš jít na výlet?
Lars:
Ja, selvsagt!
ˈjɑː, ˈselːsɑkt!
Lars: Ano, samozřejmě!
Anna:
Flott! Da sees vi i morgen!
ˈflotː! ˈdɑː ˈseːs ˈviː ˈiː ˈmoːɳ!
Anna: Skvělé! Tak se uvidíme zítra!
Lars:
Vi sees. Ha det!
ˈviː ˈseːs ˈhɑː ˈdeː!
Lars: Tak zatím. Měj se!
Anna:
Ha det!
ˈhɑː ˈdeː!
Anna: Měj se!

Najděte v textu všechna podstatná jména v určitém tvaru.