Kommunikasjon

Lidské tělo Hlava
et hode ˈhuːde hlava
ei panne ˈpɑnːe čelo
et øye ˈøʏe (mn. č.) øyne ˈøʏne oko
ei nese ˈneːse nos
et øre ˈøːre (mn. č.) ører ucho
en munn mʉn ústa
ei tann tɑn (mn. č.) tenner ˈtenːər zub
ei hake ˈhɑːke brada
en hals hɑls krk
Tělo
en kropp krop tělo
et bryst brʏst hrudník
ei skulder ˈskʉldər (mn. č.) skuldre rameno
en arm ɑrm paže
en albue ˈɑlbʉːe loket
ei hånd hon (mn. č.) hender ˈhenːər ruka
en finger fiŋər (mn. č.) fingre prst na ruce
en mage ˈmɑːge břicho
en rygg rʏg záda
ei rumpe rumpe zadek
et bein bæin noha celá
et lår loːr stehno
et kne kneː (mn. č.) knær knæːr koleno
en ankel ˈɑŋkəl (mn. č.) ankler kotník
en fot fuːt (mn. č.) føtter ˈføtːər noha od kotníku
ei tå toː (mn. č.) tær tæːr prst na noze
Orgány
en hjerne ˈjæːɳe mozek
et hjerte ˈjæʈe srdce
ei lunge ˈluŋːe plíce
en mage ˈmɑːge žaludek
ei lever ˈleːvər játra
ei nyre ˈnʏːre ledvina
et skinn ˈʃinː kůže
Bolí mě... V úvodním textu se vyskytla dvě slovní spojení, která používáme, pokud chceme vyjádřit, že nás něco bolí: ha vondt a gjøre vondt. HA VONDT Když se rozhodneme pro frázi ha vondt, musíme specifikovat, odkud bolest pochází: Jeg har vondt i halsen.Bolí mě v krku. Jeg har vondt i magen.Bolí mě žaludek. Jeg har vondt i kneet.Bolí mě koleno. V norštině existují podstatná jména hodepine ˈhuːdepiːne bolest hlavy, tannpine ˈtɑnpiːne bolest zubu a ørepine ˈøːrepiːne bolest ucha. Z toho důvodu - pokud nás bolí hlava, zub nebo ucho - máme na výběr buď konstrukci ha vondt i + část těla, nebo ha + podstatné jméno.
překlad
Jeg har vondt i hodet. Jeg har hodepine. Bolí mě hlava.
Jeg har vondt i tanna. Jeg har tannpine. Bolí mě zub.
Jeg har vondt i øret. Jeg har ørepine. Bolí mě ucho.
GJØRE VONDT Spojením gjøre vondt se snažíme - na rozdíl od předcházející fráze - vyjádřit, co nám způsobuje bolest. Důraz tedy klademe na činnost, aktivitu či děj, nikoli na konkrétní část těla. Kan du bevege armen? Nei, det gjør vondt.Můžete hýbat rukou? Ne, bolí to. Toto spojení se používá také v abstraktnějších souvislostech. Det gjør vondt å tenke på hva hun har gjort.Bolí mě pomyšlení na to, co provedla. Det gjør vondt å se på det.Bolí mě dívat se na to.
Så Se slovíčkem så, které figuruje i v úvodním článku, jsme se setkali už v předcházejících lekcích. Pro lepší pochopení a zopakování poznatků o tomto krátkém, ale často používaném slově, uvádíme následující přehled: I. Så má často význam tak, takový. Det er så synd at du ikke kan komme.To je taková škoda, že nemůžeš přijít. Han er så søt.On je tak rozkošný. Han er ikke så høy som jeg/meg.Není tak vysoký jako já. Vi sees ikke så ofte.Nevídáme se tak často. Ne v každé větě je však možné přeložit så do češtiny. Platí to především pro ustálená slovní spojení. Så v nich má stejný význam jako ve zmíněných příkladech. Ikke så verst.Ujde to. Vær så snill.Prosím. pokud žádáme Vær så god.Prosím. při dávání II. Så může také stát na začátku věty. Do češtiny ho překládáme částicemi takže, tak. Så det var en lang kveld.Takže to byl dlouhý večer. III. Třetí, neméně důležitý význam je potom, pak. Så se tu chová jako synonymum slova etterpå, které již známe. Gå rett fram og så ta til venstre.Běž rovně a potom zaboč doleva. Først gikk vi på kino, så gikk vi hjem.Nejdřív jsme šli do kina, potom domů. Så v tomto významu ve větě snadno rozpoznáte podle toho, že po něm následuje sloveso. IV. Så je také tvar minulého času od slovesa se - vidět. Jeg så henne på tirsdag.Viděl jsem ji v úterý.