Resume

1Podstatná jména
j. č. neurčitý tvar j. č. určitý tvar mn. č. neurčitý tvar mn. č. určitý tvar
en gutt gutten gutter guttene
ei avis avisa aviser avisene
ei jente jenta jenter jentene
et hus huset hus husene
et vindu vinduet vinduer vinduene
2Přídavná jména Neurčitý tvar
mužský rod en god bil Bilen er god.
ženský rod ei god bok Boka er god.
střední rod et godt menneske Mennesket er godt.
množné číslo gode filmer Filmene er gode.
Určitý tvar
mužský rod den gode bilen
ženský rod den gode boka
střední rod det gode mennesket
množné číslo de gode filmene
Stupňování příponami
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň
pen penere penest
hyggelig hyggeligere hyggeligst
vakker vakrere vakrest
Stupňování opisem
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň
sympatisk mer sympatisk mest sympatisk
interessant mer interessant mest interessant
kjent mer kjent mest kjent
Nepravidelné stupňování
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň
stor større størst
liten mindre minst
gammel eldre eldst
ung yngre yngst
god/bra bedre best
dårlig verre verst
tung tyngre tyngst
lang lengre lengst
3Zájmena Osobní
základní tvar předmětný tvar zvratný tvar
jeg meg meg
du deg deg
han ham/han
hun henne seg
det/den det/den
vi oss oss
dere dere dere
de dem seg
Přivlastňovací
osoby muž. rod žen. rod stř. rod mn. č.
jeg bilen min boka mi huset mitt barna mine
du bilen din boka di huset ditt barna dine
han bilen hans boka hans huset hans barna hans
hun bilen hennes boka hennes huset hennes barna hennes
det/den dens/dets dens/dets dens/dets dens/dets
vi bilen vår boka vår huset vårt barna våre
dere bilen deres boka deres huset deres barna deres
de bilen deres boka deres huset deres barna deres
Zvratný tvar přivlastňovacích zájmen:
osoby zvratný tvar
jeg min (mi), mitt, mine
du din (di), ditt, dine
han
hun sin (si), sitt, sine
det/den
vi vår, vårt, våre
dere deres
de sin (si), sitt, sine
Příklady: Jeg ser på huset mitt/mitt hus.Dívám se na svůj dům. Han ser på huset sitt/sitt hus.Dívám se na svůj dům. svůj vlastní dům Han ser på huset hans/hans hus.Dívám se na jeho dům. dům někoho jiného Ukazovací
denne mannen tento muž den mannen tamten muž
denne boka tato kniha den boka tamta kniha
dette skipet tato loď det skipet tamta loď
disse bildene tyto obrazy de bildene tamty obrazy
Tázací
hva co
hvem kdo
hvilken který
hvor kde
hvordan jak
hvorfor proč
4Číslovky
1 én 1. første
2 to 2. andre
3 tre 3. tredje
4 fire 4. fjerde
5 fem 5. femte
6 seks 6. sjette
7 sju 7. sjuende
8 åtte 8. åttende
9 ni 9. niende
10 ti 10. tiende
11 elleve 11. ellevte
12 tolv 12. tolvte
13 tretten 13. trettende
14 fjorten 14. fjortende
15 femten 15. femtende
16 seksten 16. sekstende
17 sytten 17. syttende
18 atten 18. attende
19 nitten 19. nittende
20 tjue 20. tjuende
30 tretti 30. trettiende
40 førti 40. førtiende
50 femti 50. femtiende
60 seksti 60. sekstiende
70 sytti 70. syttiende
80 åtti 80. åttiende
90 nitti 90. nittiende
100 hundre 100. hundrere
1000 tusen 1000. tusende
5Slovesa
infinitiv å reise
přítomný čas reiser
minulý čas reiste
předpřítomný čas har reist
předminulý čas hadde reist
Minulý čas - pravidelná
infinitiv minulý čas minulé příčestí
Skupina -et/-a danse danset/dansa danset/dansa
Skupina -te spise spiste spist
Skupina -de prøve prøvde prøvd
Skupina -dde bo bodde bodd
Minulý čas - nepravidelná
infinitiv minulý čas minulé příčestí překlad
ankomme ankom ankommet dorazit, přijít
anta antok antatt předpokládat
be ba(d) bedt prosit
bestå besto(d) bestått skládat se, sestávat
bli ble blitt stát se
brekke brakk brukket zlomit
bringe brakte brakt přinést
bygge bygde bygd postavit
dra dro dratt jet
drikke drakk drukket pít
drive med drev med drevet med věnovat se
finne fant funnet najít
finnes fantes funnes existovat
forstå forsto(d) forstått rozumět
fortelle fortalte fortalt vyprávět, povídat
fortsette fortsatte fortsatt pokračovat
få fikk fått dostat
gi ga(v) gitt dát
gjelde gjaldt gjeldt týkat se
gjenta gjentok gjentatt (z)opakovat
gjøre gjorde gjort dělat
gå gikk gått jít
ha hadde hatt mít
henge hang hengt viset
hete het hett jmenovat se
hjelpe hjalp hjulpet pomoci
holde holdt holdt držet
høres ut hørtes ut hørtes ut znít
komme kom kommet přijít
la lot latt nechat
le lo ledd smát se
legge la lagt položit
ligge lå ligget ležet
møte møtte møtt potkat
møtes møttes møttes setkat se
nyte nøt nytt vychutnat si
planlegge planla planlagt plánovat
se så sett vidět
sees såes settes uvidět se
selge solgte solgt prodat
sette seg satte seg satt seg posadit se
si sa sagt povídat, hovořit
sitte satt sittet sedět
skrive skrev skrevet psát
slå slo slått udeřit
sove sov sovet spát
spørre spurte spurt ptát se
stå sto(d) stått stát
synes syntes synes myslet si
synge sang sunget zpívat
ta tok tatt vzít
tilbringe tilbrakte tilbrakt strávit (čas)
treffe traff truffet potkat
trekke trakk trukket tahat
velge valgte valgt vybrat si, (z)volit
vinne vant vunnet vyhrát
vite visste visst vědět
være var vært být
Modální
infinitiv minulý čas minulé příčestí překlad
kunne kunne kunnet moci
ville ville villet chtít
måtte måtte måttet muset
skulle skulle skullet mít (povinnost)
burde burde burdet měl by(s)
6Příslovce
přídavné jméno příslovce použití
god godt Jeg trivdes veldig godt i Norge.
pen pent De synger pent.
vanlig vanligvis Hun er vanligvis på jobben klokka 9.
Stupňování
1. stupeň godt pent høyt
2. stupeň bedre penere høyere
3. stupeň best penest høyest
Příslovce místa
klidný stav pohyb
Hva er dette her? Kom hit!
Jeg har aldri vært der. Vi vil ikke gå dit.
Oppgavene må skrives hjemme. Det er på tide å reise hjem.
Hold deg inne. Kom inn!
Barna var ute og lekte. Gå ut!
Sola er oppe. Lars gikk opp trappa.
Byen ligger nede ved sjøen. Vi reiser ned til Stavanger.
Per står der borte. Skal du reise bort?
7Předložky Předložky místa
på na, v Jeg sitter på stolen.
i v De er i Oslo.
fra z Han kommer fra Norge.
gjennom přes Vi går gjennom parken.
hos u Vi spiser middag hos Lars.
mot k Lise kom løpende mot meg.
over nad Nøkkelen henger over døra.
under pod Hunden ligger under bordet.
mellom mezi Veien gikk mellom høye fjell.
midt i/på uprostřed Hun bor midt i sentrum.
foran před De sitter foran datamaskinen.
bak za Han kjører bak oss.
til k, do Da vi kom til Norge.
til høyre for napravo Ola står til høyre for meg.
til venstre for nalevo Jeg står til venstre for Ola.
ved u Vi bor ved havet.
ved siden av vedle Jeg satte meg ved siden av ham.
Předložky času
på za v průběhu Vi lærte norsk på ett år.
om za jak dlouho Skolen slutter om tre timer.
fra od Frokosten serveres fra klokka 6.
i jak dlouho Vi har vært i Norge i ti år.
på jako dlouho, v záporu De har ikke sett meg på to år.
etter po později Han kom tilbake etter en time.
før před(tím) Har du vært her før?
siden od až doteď Jeg har bodd i Norge siden 2015.
for... siden před odteď Anna kom for to timer siden.
8Spojky Souřadící
og a
men ale
eller nebo
Jeg kommer, og han kommer også.Přijdu a on přijde také. Han kan lese boka eller se på TV.Může si číst knihu, nebo se dívat na televizi. Jeg kan gjøre det, men vil ikke.Mohu to udělat, ale nechci. Podřadící
at že fordi protože, neboť
om zda selv om ačkoli
som který hvis/dersom pokud, když
Jeg håper at du har det bra.Doufám, že se máš dobře. Vi vet ikke om hun er syk.Nevíme, zda je nemocná. Gutten som gikk forbi, er broren min.Ten chlapec, který prošel okolo, je můj bratr. Jeg mistet toget fordi jeg gikk meg vill.Zmeškal jsem vlak, protože jsem zabloudil. Han reiser selv om det regner.Cestuje, ačkoli prší. Hvis/Dersom jeg var deg, ville jeg gjøre det.Pokud bych byl tebou, udělal bych to.
9Nynorsk Nynorsk je jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny (druhou je bokmål, jehož základy už ovládáte). Oblíbenost nynorsku je proměnlivá a ve velké míře závisí na geografické oblasti. Nynorsk se tradičně používá na západě země. Jde především o kraje Møre og Romsdal, Rogaland a Vestland. Naopak na východě a severu země je jeho používání extrémně vzácné. Podíl mluvčích, kteří dávají přednost nynorsku, nepřekračuje zpravidla 15 %. Stát se ho proto snaží podporovat. Ve veřejnoprávním vysílání nesmí mít například žádná z jazykových forem menší zastoupení než 25 %. V první polovině 20. století vznikla myšlenka obě normy norštiny sjednotit. O pomyslném spisovném jazyku vzniklém postupným splýváním se mluvilo jako o samnorsku. Tyto snahy však narazily na značný odpor a skončily nezdarem. Základní nynorsk vytvořil lingvista Ivar Aasen (1813-1896). Aasen cestoval po západním Norsku a mapoval dialekty. Na základě svých výzkumů norských nářečí tak vytvořil jazykovou normu, kterou tehdy nazval landsmål (v překladu venkovský jazyk). Proč se Aasen k tomuto kroku vůbec odhodlal? Norsko bylo v letech 1537 až 1814 pod nadvládou Dánska. To znamenalo, že veškerá písemná komunikace probíhala výhradně v dánštině. Jako psaný standard zůstala dánština i poté, co Norsko v roce 1814 vstoupilo do personální unie se Švédskem. Značný rozdíl mezi jazykem mluveným, norštinou, a jazykem psaným, dánštinou, však dělal lidem problémy. Není tedy divu, že si Norové přáli vytvořit vlastní psanou formu jazyka, která by lépe odrážela jejich řeč. Jak už správně tušíte, vytvoření nynorsku nebylo jedinou reakcí na tuto situaci. Cílem druhého myšlenkového proudu bylo psanou dánštinu postupně ponoršťovat. Tímto směrem se vydal učitel a jazykovědec Knud Knudsen, o kterém se někdy mluví jako o otci bokmålu. Jeho snahy totiž postupem času vedly k vytvoření reformovaného psaného jazyka riksmålu, který dnes známe pod názvem bokmål. V roce 1885 přijal norský parlament Stortinget zákon, který obě jazykové formy zrovnoprávnil. Rozdíly mezi nynorskem a bokmålem a)Slova v nynorsku se často píší jinak, než jsme zvyklí z bokmålu. Ale v zásadě se výrazně neliší (až na pár výjimek). Porovnejte:
bokmål nynorsk
Norge Noreg ˈnoːreg
øst aust æʉst
ikke ikkje içe
fra frå froː
bare berre bæˈrːe
eksempel døme ˈdøːme
b)Odlišnou podobu mají některá osobní zájmena.
bokmål nynorsk
jeg eg eːg
du du dʉː
han han hɑn
hun ho hu
det/den det deː
vi vi viː/me meː
dere de diː/dokker doˈkːər
de dei dæi
Nynorsk nezná osobní zájmeno den. Při odkazování na podstatná jména ženského a mužského rodu používáme zájmeno han a ho bez ohledu na to, zda je substantivum životné nebo neživotné. c)Tázací zájmena v nynorsku začínají na k(v)-.
bokmål nynorsk
hva kva kvɑː
hvem kven kven
hvor kor kuːr
hvordan korleis ˈkurlæis
hvorfor kvifor ˈkvifor
d)Mnohá slova, která v bokmålu obsahují e nebo ø, získávají v nynorsku podobu ei, øy nebo au.
bokmål nynorsk
hete heite ˈhæite
drømme drøyme ˈdrøʏme
en høst ein haust hæʉst
e)U podstatných jmen rozlišujeme tři rody: mužský, ženský a střední. Na rozdíl od bokmålu však podstatná jména ženského rodu nemohou být zároveň i rodu mužského.
bokmål nynorsk
ei/en mor ei mor muːr
ei/en jente ei jente ˈjente
ei/en dronning ei dronning ˈdroning
f)Slovesa mohou končit buď na -e, nebo -a (heite/heita). Navíc kromě nám známé koncovky -er, která signalizuje přítomný čas (leser, kjenner, prøver), některá slovesa končí i na -ar (kastar, hentar, snakkar).