Grammatikk
    
      Stupňování přídavných jmen
Přídavná jména, jejichž význam to umožňuje, se dají stupňovat. V norštině probíhá stupňování buď příponami (častější způsob), anebo opisem.
Stupňování příponami
Stupňování pomocí přípon je charakteristické pro většinu přídavných jmen. Přípony -ere (2. stupeň, komparativ) a -est (3. stupeň, superlativ) připojujeme za základní tvar.
| 1. stupeň  |  2. stupeň  |  3. stupeň  | 
| pen  |  penere  |  penest  | 
| hezký  |  hezčí  |  nejhezčí  | 
| høy  |  høyere  |  høyest  | 
| vysoký  |  vyšší  |  nejvyšší  | 
| ny  |  nyere  |  nyest  | 
| nový  |  novější  |  nejnovější  | 
Příklady:
Lars er høy.Lars je vysoký.
Per er høyere enn Lars.Per je vyšší než Lars.
Ole er høyest av alle.Ole je ze všech nejvyšší.
Výjimky
a)Přídavná jména zakončená na -ig přibírají ve 3. stupni jen -st.
| 1. stupeň  |  2. stupeň  |  3. stupeň  |  překlad  | 
| billig  |  billigere  |  billigst  | levný  | 
| hyggelig  |  hyggeligere  |  hyggeligst  | příjemný  | 
| viktig  |  viktigere  |  viktigst  | důležitý  | 
b)Koncovka -st je typická i pro přídavná jmená zakončená na -som. Zároveň se koncové -m ve 2. stupni zdvojuje.
| 1. stupeň  |  2. stupeň  |  3. stupeň  |  překlad  | 
| morsom  |  morsommere  |  morsomst  | zábavný  | 
| langsom  |  langsommere  |  langsomst  | pomalý  | 
c)přídavná jména, která končí na -el, -er a -en, vypouštějí při stupňování -e. Zdvojená souhláska se zároveň mění na jednoduchou.
| 1. stupeň  |  2. stupeň  |  3. stupeň  |  překlad  | 
| enkel  |  enklere  |  enklest  | jednoduchý  | 
| vakker  |  vakrere  |  vakrest  | krásný  | 
| sulten  |  sultnere  |  sultnest  | hladový  | 
Stupňování opisem
Při stupňování opisem použijeme slova mer (více) a mest (nejvíce), která se kladou před základní tvar přídavného jména.
| 1. stupeň  |  2. stupeň  |  3. stupeň  |  překlad  | 
| sympatisk  |  mer sympatisk  |  mest sympatisk  | sympatický  | 
| kjent  |  mer kjent  |  mest kjent  | známý  | 
| interessant  |  mer interessant  |  mest interessant  | zajímavý  | 
Tento typ stupňování je typický pro přídavná jména zakončená na -sk, např. sympatisk, anebo odvozená od sloves, např. å kjenne (znát) - kjent známý. Tímto způsobem se stupňuje i řada přídavných jmen cizího původu, např. interessant či komplisert.
Nepravidelné stupňování
Některá přídavná jména mají celkem nepravidelné stupňování. Uvádíme nejfrekventovanější z nich:
| 1. stupeň  |  2. stupeň  |  3. stupeň  |  překlad  | 
| stor  |  større ˈstørːe  |  størst støʂt  | velký  | 
| liten  |  mindre ˈmindre  |  minst minst  | malý  | 
| gammel  |  eldre ˈeldre  |  eldst elst  | starý  | 
| ung  |  yngre ˈʏŋre  |  yngst ʏŋst  | mladý  | 
| god/bra  |  bedre ˈbeːdre  |  best best  | dobrý  | 
| dårlig  |  verre ˈværːe  |  verst væʂt  | špatný  | 
| tung  |  tyngre ˈtʏŋre  |  tyngst tʏŋst  | těžký  | 
| lang  |  lengre ˈleŋre  |  lengst leŋst  | dlouhý  | 
Podobně nepravidelně se chovají i přídavná jména, která označují množství. V souvislosti s počitatelnými podstatnými jmény jde o mange (mnoho) a få (málo), s nepočitatelnými mye (mnoho) a lite (málo).
| 1. stupeň  |  2. stupeň  |  3. stupeň  | 
| mange  |  flere ˈfleːre  |  flest flest  | 
| få  |  færre ˈfærːe  |  færrest ˈfærːest  | 
| mye  |  mer meːr  |  mest mest  | 
| lite  |  mindre ˈmindre  |  minst minst  | 
Zopakujte si použití výrazů mange a mye  v lekci 4.
Norština tyto výrazy považuje za přídavná jména, ačkoli v češtině bychom je označili za příslovce.
Důležité poznámky
a)Tvar přídavného jména ve 3. stupni závisí na tom, zda stojí před podstatným jménem (v přívlastku), nebo za slovesem (v přísudku).
*Pokud přídavné jméno stojí před podstatným jménem, získává koncovku -e.
det peneste husetnejkrásnější dům
den morsomste filmennejzábavnější film
de nyeste bildenenejnovější obrazy
den beste kakanejlepší koláč
den mest interessante artikkelennejzajímavější článek
Všimněte si dvou věcí: (1) podstatné jméno stojí v určitém tvaru (huset, filmen, bildene atd.), (2) před přídavné jméno umísťujeme určitý člen (den, det nebo de), který je ve shodě s rodem a číslem uvedeného podstatného jména.
*Pokud přídavné jméno následuje po slovese (zpravidla jde o slovesa å være a å bli), přičemž po něm nenásleduje podstatné jméno (to totiž zpravidla stojí na začátku věty), máme na výběr dvě možnosti.
Hans hus er penest/det peneste.Jeho dům je nejkrásnější.
Denne filmen var morsomst/den morsomste.Tento film byl nejlepší.
Olav er yngst/den yngste i familien.Olav je nejmladší z rodiny.
Buď k přídavnému jménu nepřipojujeme žádnou koncovku (penest, morsomst, yngst), nebo získává koncovku -e (peneste, morsomste, yngste), přičemž před ním musí stát určitý člen (den, det nebo de).
b)2. stupeň přídavného jména je nesklonný.
den eldre mannen; det større bildet; de yngre barna
c)Zvláštností norštiny je používání 3. stupně, pokud porovnáváme dvě skutečnosti. Čeština v takových situacích používá 2. stupeň. Porovnejte:
Hvilken by er størst/ den største, Oslo eller Bergen?Které město je větší, Oslo nebo Bergen?
Han skrev to bøker. Hvilken er mest kjent/ den mest kjente?Napsal dvě knihy. Která je známější?
Hvem er mest sympatisk/ den mest sympatiske, Olav eller Lars?Kdo je sympatičtější, Olav, nebo Lars?