Kommunikasjon

Časové předložky a om S předložkami a om jsme se setkali už v předcházejících lekcích. Na následujících řádcích se blíže podíváme na jejich význam ve spojitosti s časovým údajem. Předložku použijeme v případě, pokud chceme vyjádřit, kolik času člověk potřebuje na dokončení nějaké činnosti. Jeg klarer å skrive det seks uker.Dokážu to napsat za šest týdnů. Du kommer dit en halvtime.Dostaneš se tam za půl hodiny. Vi lærte norsk ett år.Norsky jsme se naučili za rok. OM Předložka om naopak vyjadřuje, za jak dlouho se něco stane. Vi drar på ferie om tre uker.Za tři týdny jedeme na dovolenou. Skolen slutter om fire timer.Škola končí za čtyři hodiny. Vi blir ferdige om to timer.Za dvě hodiny budeme hotoví.
Roční období
ei/en årstid roční období
en vår jaro
en sommer léto
en høst podzim
en vinter zima
V souvislosti s ročními obdobími používáme v norštině předložky om, i a til, které blíže specifikují, v jakém časovém úseku se pohybujeme. OM Předložkou om vyjadřujeme, že se něco v daném ročním období opakuje, děje pravidelně. Om vinteren møtes hele familien her.V zimě se tu setkává celá rodina. každou zimu Jeg liker å sitte på balkongen om sommeren.V létě ráda sedávám na balkoně. každé léto Vi drar til Frankrike om høsten.Na podzim jezdíme do Francie. každý podzim Všimněte si, že podstatné jméno je v určitém tvaru. I Předložka i signalizuje, že jde o právě probíhající roční období, resp. nedávno skončené. Hva gjorde du i vinter?Co jsi dělal v zimě? Hva planlegger du gjøre i sommer?Co plánuješ dělat v létě? toto léto I vår var jeg i Danmark.Na jaře jsem byl v Dánsku. uplynulé jaro Ve spojení s předložkou i je roční období v neurčitém tvaru. TIL Předložku til používáme, pokud odkazujeme k nadcházejícímu ročnímu období. De blir foreldre til sommeren.V létě se stanou rodiči. nastávající léto Vi skal til Italia på ferie til sommeren.V létě pojedeme na dovolenou do Itálie. Han begynner i sin nye jobb til høsten.V nové práci začne na podzim. v době promluvy je jaro Opět si všimněte, že podstatné jméno získává určitý tvar.
Snart alebo tidlig? Jak snart, tak tidlig se sice do češtiny překládají jako brzy, nelze je však zaměňovat! Snart se užívá ve významu zanedlouho. Det er snart gjortZanedlouho to bude hotové. Tidlig odpovídá českému časně - příliš brzy. Hun kom for tidlig.Přišla příliš brzy.
Čím déle se budete studiu norštiny věnovat, tím více si začnete uvědomovat, v jakých poměrně odlišných situacích a významech se nenápadné slovíčko používá. Na následujících řádcích si ukážeme základní přehled. Přídavné jméno jako přídavné jméno se používá ve významu málo (jen ve spojení s počitatelnými podstatnými jmény). byer, nordmenn, bøkermálo měst, Norů, knih Det bor mennesker i Norge.V Norsku bydlí málo lidí. V češtině bychom ve významu málo označili za příslovce, v norštině je však považováno za přídavné jméno. Sloveso Mnohem častěji se setkáme s jako slovesem. a)význam dostat Han fikk en gave.Dostal dárek. Kan jeg regningen?Mohu dostat účet, prosím? b)význam moci, smět Får jeg komme inn? - Ja, det får du.Mohu vstoupit? - Ano, pojď dál. På 17. mai får barna spise så mye is de vil.17. května mohou děti sníst tolik zmrzliny, kolik chtějí. smějí, mají to dovolené Aby to nebylo příliš jednoduché, se používá i ve významu muset. Ke správnému pochopení významu často potrěbujeme znát kontext. Du får prøve å svare.Musíš/Smíš se pokusit odpovědět. c)budoucí čas slovesa ha Jeg får sikkert tid i morgen.Zítra budu mít jistě čas. Hun får et barn.Budu mít dítě. d)vyjádření dokonavosti Vi får se.Uvidíme. Hun har fått høre om det.Doslechla se o tom. Vil vi noen gang få vite?Dozvíme se to někdy? Z uvedených příkladů vyplývá, že se používa také jako prostředek k vyjádření dokonavosti. Pro lepší pochopení jevu porovnejte význam slovesa bez .
vite vědět få vite dozvědět se
se vidět få se uvidět
høre slyšet få høre doslechnout se
v této funkci se nejčastěji vyskytuje ve spojeních få vite (dozvědět se), få høre (doslechnout se) a få se (uvidět). Nemusíte si proto z tohoto významu dělat těžkou hlavu. Sloveso se vyskytuje i ve velkém množství idiomů. Ve spojení s příčestím minulým dokonce funguje jako prostředek k vyjádření trpného rodu. Jde však o pokročilou gramatiku, kterou se nyní nebudeme zatěžovat. Základní přehled nám v této chvíli úplně postačí.