Stejné tvary jsou možné i s ostatními základními světovými stranami, např. sørover - (směrem) na jih, vestfra - ze západu, øst for - západně od atd.Trondheim ligger nord for Oslo.Trondheim leží severně od Osla.Vi dro vestover.Jeli jsme na západ.De kom østfra.Přišli z východu.Kristiansand ligger i sør.Kristiansand leží na jihu.
PočasíPočasí patří mezi oblíbené konverzační okruhy Norů. Nakonec oni sami s dávkou nadsázky připouštějí, že pravděpodobně neexistuje národ, který by s takou vášní sledoval aktuální stav počasí. Následující fráze vám proto možná přijdou do budoucna vhod.
Hvordan er været?
Jaké je počasí?
→ Sola skinner.
Svítí slunce.
→ Det er overskyet.
Je zamračeno.
→ Det regner.
Prší.
→ Det snør.
Sněží.
→ Det blåser.
Fouká.
→ Det er varmt.
Je teplo.
→ Det er tåke.
Je mlha.
→ Det er kaldt.
Je chladno.
→ Det er mildt.
Je příjemně.ani teplo, ani zima
All, alt, alleNa úvod si zopakujme, se kterými výrazy jsme se už setkali v předcházejících lekcích:ALTAlt ve významu všechno.På gata er alt som hun trenger.Na ulici se nachází všechno, co potřebuje.Alt var bedre før.Předtím bylo všechno lepší.Han har glemt alt.Všechno zapomněl.ALLEAlle ve významu všichni (lidé).Jeg kjenner alle her.Všechny tu znám.Tvar alle se však nutně nemusí vztahovat jen na lidi, vyskytuje se běžně ve spojitosti s množným číslem.Han leste alle bøkene.Přečetl všechny knihy.Alle barna likte å sykle.Všechny děti rády jezdily na kole.Det er 50 % rabatt på alle jakkene.Na všechny bundy je 50% sleva.ALLNové je pro nás slovo all, které se používá ve smyslu celý, všechen. Zapamatujte si, že se vyskytuje jen ve spojení s nepočitatelnými podstatnými jmény (v souvislosti s počitatelnými používáme hel, viz níže). Tvar all je příznačný pro mužský a ženský rod, tvar alt pro rod střední.Han spiste all maten.Snědl všechno jídlo.De drakk alt ølet.Vypili všechno pivo.
Hel, helt, heleJak už jsme si řekli, hel se také používá ve významu celý - na rozdíl od all se však pojí jen s počitatelnými podstatnými jmény.en hel ukecelý týdenei hel helgcelý víkendet helt romcelá místnostHel je forma typická pro rod mužský a ženský (neurčitý tvar, jednotné číslo), helt pro rod střední (neurčitý tvar, jednotné číslo). V množném čísle a určitém tvaru se používá podoba hele.hele dagercelé dnyhele bokacelá knihaVšimněte si, že ve spojení hele boka nestojí před hele určitý člen den, ačkoli bychom ho tam za normálních okolností očekávali. Jde o zvláštnost tohoto přídavného jména.Tvar hele se zároveň vyskytuje i v některých ustálených spojeních.hele Norgecelé Norskohele mitt livcelý můj živothele julicelý červenechele tidencelou dobuZ předcházejících lekcí už víme, že helt se chová také jako příslovce ve významu celkem, úplně.Ingen vet det helt sikkert.Nikdo to neví úplně jistě.Bilen er helt ny.Auto je úplně nové.
Stopy po skloňováníMožná se ptáte, proč má podstatné jméno tid (čas) ve spojení på tide (načase) netypickou koncovku -e. Jde o pozůstatek skloňování podstatných jmen. Koncovka -e vyjadřovala dativ (3. pád). Ačkoli moderní norština už pády nezná, stopy po skloňování můžeme dosud nalézt v některých ustálených slovních spojeních, např: i live (naživu) či i søvne (ve spánku).
