svědčit

1(nasvědčovat) o čem témoigner de qqch

Odmítl svědčit ze strachu...
Il a refusé de donner son témoignage par peur de...
il a ʀəfyze də dɔne sɔ̃ temwaɲaʒ paʀ pœʀ də
O čem to svědčí?
Qu'est-ce que cela prouve ?
kεs kə s(ə)la pʀuv ?
Všechno svědčí pro to, že...
Tout porte à croire que..., Tout indique que...
tu pɔʀt a kʀwaʀ kəˌ tutε̃dik kə
To jen svědčí o jeho lakotě.
Cela prouve son avarice.
s(ə)la pʀuv sɔnavaʀis

2(prospívat) komu/čemu profiter, faire du bien à qqn/qqch

Alkohol mi nesvědčí.
L'alcool ne me fait pas de bien.
lalkɔl nə mə fε pɑ də bjε̃
Školka mu rozhodně svědčí.
La maternelle lui fait du bien.
la matεʀnεl lɥi fε dy bjε̃
Čerstvý vzduch vám bude svědčit.
L'air frais vous fera du bien.
lεʀ fʀε vu f(ə)ʀa dy bjε̃