vy
vosotros, (vykání sg.)  usted, (vykání pl.)  ustedes
        Vy to nevíte?
          ¿Vosotros no lo sabéis? 
          Pošleme vám to.
          Se lo enviaremos. 
          Vám to neřekne.
          A usted no se lo dirá. 
          Můžu jít s vámi?
          ¿Puedo ir con vosotros? 
          Přidám se k vám později.
          Me uno a vosotros más tarde. 
          Můžu se svézt s vámi?
          ¿Me lleváis? 
          To jste vy?
          ¿Es usted? 
          Jaké je u vás teď počasí?
          ¿Qué tiempo hace allí? 
          Bylo to u vás (doma)?
          ¿Fue en vuestra casa? 
          To je od vás moc hezké.
          Es muy amable de su parte/usted. 
          
es muj amaβle de su paɾte/usteð
        Vám taky. (přání ap.)
          Igualmente.