Smysly

Smysly

Sens

Zrak

Vue
zrak
vue f
vy
oko
œil m
œj
oční bulva
globe m oculaire
glɔb ɔkylεʀ
oční jamka, očnice
orbite f
ɔʀbit
oční sval
muscle m de l'œil
myskl də lœj
zrakový nerv
nerf m optique
nεʀ ɔptik
koutek oka
coin m des yeux, commissure f des yeux
kwε̃ dez jøˌ kɔmisyʀ dez jø
slzný kanálek
conduit m lacrymal
kɔ̃dɥi lakʀimal
slzná žláza
glande f lacrymale
glɑ̃d lakʀimal
skléra, oční bělmo, bělima
sclère f, sclérotique f, blanc m de l'œil
sklεʀˌ skleʀɔtikˌ blɑ̃ də lœj
sítnice
rétine f
ʀetin
čípek
cône m
kon
tyčinka
bâtonnet m
bɑtɔnε
slepá skvrna
tache f aveugle
taʃ avœgl
žlutá skvrna
tache f jaune
taʃ ʒon
sklivec
corps m vitré
kɔʀ vitʀe
přední komora
chambre f antérieure
ʃɑ̃bʀ ɑ̃teʀjœʀ
komorová voda
humeur f aqueuse
ymœʀ akøz
čočka
lentille f
lɑ̃tij
řasnaté tělísko
corps m ciliaire
kɔʀ siljεʀ
duhovka
iris m
iʀis
zornice
pupille f
pypij
rohovka
cornée f
kɔʀne
spojivka
conjonctive f
kɔ̃ʒɔ̃ktiv
vidění
vue f
vy
zrakový vjem
perception f visuelle
pεʀsεpsjɔ̃ visɥεl
vidět
voir
vwaʀ
být slepý/nevidomý
être aveugle
εtʀ avœgl
být zrakově postižený
avoir une déficience visuelle/un handicap visuel, être handicapé visuel/handicapée visuelle
avwaʀ yn defisjɑ̃s visɥεl/œ̃n ˈɑ̃dikap vizɥεlˌ εtʀ ˈɑ̃dikape vizɥεl/ˈɑ̃dikape visɥεl
být krátkozraký
avoir la vue courte
avwaʀ la vy kuʀt
mít halucinace
avoir des hallucinations, souffrir d'hallucinations
avwaʀ dez a(l)lysinasjɔ̃ˌ sufʀiʀ dalysinasjɔ̃
Vidíš to?
Tu peux le voir ?
ty pø lə vwaʀ ?
On nevidí.
Il est aveugle.
il ε avœgl

Sluch

Ouïe
sluch
ouïe f
wi
ucho
oreille f
ɔʀεj
ušní boltec
pavillon m auriculaire, auricule f
pavijɔ̃ ɔʀikylεʀˌ ɔʀikyl
ušní lalůček
lobule m, lobe m de l'oreille
lɔbylˌ lɔb də lɔʀεj
zevní ucho
oreille f externe
ɔʀεj εkstεʀn
sluchovod, zvukovod
conduit m auditif
kɔ̃dɥi oditif
střední ucho
oreille f moyenne
ɔʀεj mwajεn
bubínek
tympan m
tε̃pɑ̃
sluchové kůstky
osselets m pl de l'oreille
ɔslε də lɔʀεj
kladívko
marteau m
maʀto
kovadlinka
enclume f
ɑ̃klym
třmínek
étrier m
etʀije
Eustachova trubice
trompe f d'Eustache
tʀɔ̃p døstaʃ
vnitřní ucho
oreille f interne
ɔʀεj ε̃tεʀn
labyrint
labyrinthe m
labiʀε̃t
hlemýžď
limaçon m, cochlée f
limasɔ̃ˌ kɔkle
sluchový vjem
perception f auditive
pεʀsεpsjɔ̃ oditiv
zvuk
son m
sɔ̃
hluk
bruit m
bʀɥi
ticho
silence m
silɑ̃s
slyšet
entendre
ɑ̃tɑ̃dʀ
být neslyšící
être sourd/sourde
εtʀ suʀ/suʀd
být nedoslýchavý
être malentend|ant/-ante, entendre mal, être dur/dure d'oreille
εtʀ malɑ̃tɑ̃dɑ̃/ɑ̃tˌ ɑ̃tɑ̃dʀ malˌ εtʀ dyʀ/dyʀ dɔʀεj
Slyšíte mě?
Vous m'entendez ?
vu mɑ̃tɑ̃de ?
Neslyší vás.
Il ne vous entend pas.
il nə vuz ɑ̃tɑ̃ pɑ

Čich

Odorat
čich
odorat m
ɔdɔʀa
nos
nez m
ne
kořen nosu
racine f du nez
ʀasin dy ne
hřbet nosu
dos m du nez
do dy ne
špička nosu
pointe f du nez
pwε̃t dy ne
nosní přepážka
cloison f nasale
klwazɔ̃ nazal
nosní dírka
narine f
naʀin
dutina nosní
fosse f nasale, cavité f du nez
fos nazalˌ kavite dy ne
nosní chrupavka
cartilage m du nez/nasal
kaʀtilaʒ dy ne/nazal
čichový nerv
nerf m olfactif
nεʀ ɔlfaktif
čichový vjem
perception f olfactive
pεʀsεpsjɔ̃ ɔlfaktiv
pach
odeur f
ɔdœʀ
vůně
bonne odeur f, odeur f agréable
bɔn ɔdœʀˌ ɔdœʀ agʀeabl
zápach, smrad
mauvaise odeur f, puanteur f
mɔvεz ɔdœʀˌ pɥɑ̃tœʀ
cítit co (čichem)
sentir (l'odeur de) qqch
sɑ̃tiʀ (lɔdœʀ də)
přičichnout k čemu
humer qqch
ˈyme
vonět
sentir bon, dégager une bonne odeur
sɑ̃tiʀ bɔ̃ˌ degaʒe yn bɔn ɔdœʀ
páchnout, smrdět
puer, sentir mauvais
pɥeˌ sɑ̃tiʀ mɔvε
Cítíš to?
Tu le sens ?
ty lə sɑ̃s ?
Hezky to voní.
Ça sent bon.
sa sɑ̃ bɔ̃
Co to tady smrdí?
D'où vient cette puanteur ?
du vjε̃ sεt pɥɑ̃tœʀ ?

Chuť

Goût
chuť
goût m
gu
ústa, pusa
bouche f
buʃ
ústní dutina
cavité f buccale
kavite bykal
horní ret
lèvre f supérieure
lεvʀ sypeʀjœʀ
dolní ret
lèvre f inférieure
lεvʀ ε̃feʀjœʀ
koutek (úst)
commissure f de la bouche/des lèvres, coin m de la bouche
kɔmisyʀ də la buʃ/de lεvʀˌ kwε̃ də la buʃ
slinná žláza
glande f salivaire
glɑ̃d salivεʀ
chrup, zuby
dentition f, denture f
dɑ̃tisjɔ̃ˌ dɑ̃tyʀ
dáseň
gencive f
ʒɑ̃siv
zub
dent f
dɑ̃
tvrdé patro
voûte f du palais, palais m dur
vut dy palεˌ palε dyʀ
měkké patro
palais m mou
palε mu
čípek
luette f, uvule f
lɥεtˌ yvyl
mandle
amygdale f
amidal
krční/patrová mandle
amygdale f palatine
amidal palatin
hltanová/nosní mandle
amygdale f pharyngée
amidal faʀε̃ʒe
jazyk
langue f
lɑ̃g
chuťový pohárek
bourgeon m gustatif
buʀʒɔ̃ gystatif
chuť
goût m, saveur f
guˌ savœʀ
hořká chuť
saveur f amère, goût m amer
savœʀ amεʀˌ gu amεʀ
kyselá chuť
saveur f/goût m aigre
savœʀ /gu εgʀ
slaná chuť
saveur f salée, goût m salé
savœʀ saleˌ gu sale
sladká chuť
saveur f sucrée, goût m sucré
savœʀ sykʀeˌ gu sykʀe
chutnat
avoir un goût
avwaʀ œ̃ gu
Ukaž, ochutnám to.
Laisse-moi goûter.
lεsmwa gute
Jak to chutná?
Quel est son goût ?
kεl ε sɔ̃ gu ?
Chutná to hořce.
Cela a un goût amer.
s(ə)la a œ̃ gu amεʀ
Nemá to žádnou chuť.
Ça n'a aucun goût., C'est insipide.
sa na okœ̃ guˌ set ε̃sipid

Hmat

Toucher
hmat
toucher m
tuʃe
kůže
peau f
po
pór
pore m
pɔʀ
vlas, chlup
cheveu m, poil m
ʃ(ə)vøˌ pwal
mazová žláza
glande f sébacée
glɑ̃d sebase
vlasový váček
follicule m pileux
fɔlikyl pilø
vlasová cibulka
bulbe m pileux
bylb pilø
vlasový kořínek
racine f des cheveux
ʀasin de ʃ(ə)vø
pokožka
épiderme m, peau f
epidεʀmˌ po
pojivová tkáň
tissu m conjonctif
tisy kɔ̃ʒɔ̃ktif
škára
derme m
dεʀm
podkoží, subkutis
hypoderme m
ipɔdεʀm
potní žláza
glande f sudoripare
glɑ̃d sydɔʀipaʀ
hmatový vjem
perception f tactile
pεʀsεpsjɔ̃ taktil
hmatové receptory
récepteurs m pl tactiles
ʀesεptœʀ taktil
cítit co (dotykem)
sentir qqch
sɑ̃tiʀ
dotknout se čeho
toucher à qqch
tuʃe
osahat co
palper, tâter, manier qqch
palpeˌ tɑteˌ manje
Na dotek je to drsné.
C'est rugueux au toucher.
se ʀygø o tuʃe
Studí to.
C'est froid au toucher.
se fʀwa o tuʃe

Cheveux

Podstatná a přídavná jména zakončená na -eu v množném čísle přibírají koncovku -x: les cheveux, les feux ap. Pouze ve čtyřech případech napíšeme v plurálu -s: les pneus, les bleus, les émeus a les lieus, pokud máme na mysli tresky (oproti lieux, tedy místa).