překvapit

удивить, (schopnostmi ap.) поразить, изумить

Dost nepříjemně mě to překvapilo.
Это меня довольно неприятно удивило.
etə miňa dvoľnə ňiprijatnə uďivilə
To mě vůbec nepřekvapuje.
Это меня никак не удивляет.
etə miňa ňikak ně uďivľjajet
Nechte se překvapit!
Наберитесь терпения!
nbiritěsˈ ťirpěňij!
Na cestě domů nás překvapila bouřka.
По дороге домой нас застигла буря.
p droge dmoj nas zsťigl bur
Vypadala překvapeně.
Она выглядела удивлённой.
na vygľaděl uďivľonəj
To je ale (příjemné) překvapení!
Какая приятная неожиданность!
kkaj prijatnəj ňižydənəsť!
k mému překvapení...
к моему удивлению...
k mjimu uďivľeňiju