urazit

отбить, отломить что, (nadávkou ap.) оскорбить кого, обидеть кого

Urazil jsem ucho hrníčku.
Я отбил ручку у чашечки.
j dbil ručku u čašəčki
Nechtěl jsem vás urazit.
Я не хотел вас обидеть.
j ně chtěl vas biděť
urazit se kvůli čemu
обидеться из-за чего
biděc
Urazil se kvůli tomu.
Он из-за этого обиделся.
on iz-z etəvə biděls
Doufám, že jste se neurazil.
Надеюсь, (что) вы не обиделись.
ndějusˈˌ (što) vy ně biděľisˈ
Hned/Snadno se urazí.
Он сразу/легко обижается.
on srazu/ľichko bižajec
Byl uražený kvůli...
Он обиделся из-за...
on biděls iz-z
Vypadala uraženě.
У неё был обиженный вид.
u ňijo byl bižənəj vit