vlastní
собственный, свойственный
Mám svůj vlastní pokoj.
У меня есть своя комната.
Neřekl to ani vlastní ženě.
Он не сказал об этом собственной жене.
on ně skzal betəm sopstvěnəj žəně
Udělal jsem to z vlastní vůle.
Я это сделал по собственной воле.
Na vlastní kůži zkusili, jaké to je...
Они испытали на себе/на собственной шкуре, какое это...
ňi ispətaľi n sibě/n sopstvěnəj škureˌ kkoje etə
To je mu vlastní. (typické)
Это ему свойственно.
vlastní rodiče (ne adoptivní)
родные родители
rdnyje rďitěľi
nevlastní dítě/rodiče/syn/dcera
неродной ребёнок/приёмные родители/неродной сын/неродная дочь
ňirdnoj ribjonək/prijomnəje rďitěľi/ňirdnoj syn/ňirdnaj dočˈ
nevlastní bratr
сводный брат
svodnəj brat
na (vaše) vlastní nebezpečí
на ваш страх и риск
na vlastní pěst/triko
в одиночку, на свой страх и риск
vďinočkuˌ n svoj strach i risk