doba
tid m/f , periode m , (trvání)  varighet m/f 
        od té doby
          siden den gangen 
          
ˈsiːdən ˈden ˈgɑŋən
        od té doby co...
          siden... 
          
ˈsiːdən
        (až) do té doby
          til den tiden 
          
ˈtil ˈden ˈtiːdən
        tou dobou
          på den tiden 
          
ˈpoː ˈden ˈtiːdən
        touto dobou
          i denne tiden 
          
ˈiː ˈdenːe ˈtiːdən
        poslední dobou, v poslední době
          i det siste 
          
ˈiː ˈdeː ˈsiste
        v kteroukoli denní či noční dobu
          når som helst på dagen eller natten 
          
ˈnoːr ˈsom ˈhelst ˈpoː ˈdɑːgən ˈelːər ˈnɑtːən
        po dobu (trvání) čeho 
          under varigheten av noe  
          
ˈʉnːər ˈvɑːriheːtən
        v současné době
          i nåtid 
          
ˈiː ˈnoːtiːd
        celou (tu) dobu
          hele tiden 
          
ˈheːle ˈtiːdən
        ještě nějakou dobu
          litt (lengre) tid 
          
ˈlitː (ˈleŋre) ˈtiːd
        pracovní doba
          arbeidstid m/f  
          
ˈɑrbæidstiːd
        zavírací doba
          stengetid m/f  
          
ˈsteŋetiːd
        otvírací/prodejní doba
          åpningstid/salgstid 
          
ˈoːpniŋstiːd/ˈsɑlkstiːd
        držet krok/jít s dobou
          følge tidenes ånd 
          
ˈfølge ˈtiːdenes ˈon
        (Dnes) je jiná doba.
          Det er andre tider nå. 
          
ˈdeː ˈæːr ˈɑndre ˈtiːdər ˈnoː
        Předstihl (svou) dobu.
          Han er forut for sin tid. 
          
ˈhɑn ˈæːr ˈforʉt ˈfor ˈsin ˈtiːd
        No to je doba! (to trvalo)
          Det tok lange tider! 
          
ˈdeː ˈtuk ˈlɑŋe ˈtiːdər!