bother [ˈbɒðə]

obtěžovat (se), otravovat, vadit komu, otrava, potíž
What bothers you about it?
Co ti na tom vadí?
Don't bother.
Neobtěžuj(te) se.
They are bothered by the noise.
Vadí jim ten hluk.
I can't be bothered to go there.
Nemám nejmenší chuť tam chodit.
He didn't even bother to call.
Ani se neobtěžoval zavolat.
That doesn't bother me at all.
To mi vůbec nevadí.
It didn't give me any bother.
Nijak mi to nevadilo/mě to neobtěžovalo.
Don't bother your head with it.
Nedělej/Nelam si s tím hlavu.
I'm not bothered.
Mně je to jedno.
I got myself into a spot of bother.
Trošku jsem si (to) zavařil.
It's a bother to have to ...
Je to pěkná otrava muset...
It's no bother.
To není problém. (udělám to rád)
I won't put you to any bother.
Nebudu vás nějak obtěžovat
Save yourself the bother ...
Neobtěžuj se..., Ušetři si námahu...
I'm sorry to bother you.
Promiňte, že vás obtěžuji.
He's in a spot of bother (with) ...
Má tak trošku potíže (s)... (policií ap.)
If it's not too much of a bother ...
Pokud vám to nevadí/vás to neobtěžuje...
It wasn't any bother.
Nemáte zač., Rádo se stalo.
What's bothering you?
Co tě trápí?, (hovor.) Co ti vadí?
Why bother?
Proč se tím zatěžovat?
Why do you bother to do it?
Že to vůbec děláš. (nemá to smysl)
Stop bothering me with it.
Dej mi s tím pokoj., Přestaň mě s tím otravovat.
Is it worth the bother?
Stojí to za to? (za námahu, obtíže)
Don't bother yourself with it.
S tím si nelam hlavu., Tím se nezatěžuj.