reason
[ˈriːzřn ]
důvod, rozum, usoudit, naznat
by reason of sth
z důvodu čeho
That's beyond (all) reason.
To se vymyká rozumu., To je nepochopitelné.
I tried to bring her to reason.
Snažil jsem se ji přivést k rozumu.
He had every reason to be mad.
Měl plné právo být naštvaný.
There's a reason for it.
Má to svůj důvod.
He left for no apparent reason.
Odešel bez zjevného důvodu.
He did it for no reason at all.
Udělal to zcela bez důvodu.
They gave no reasons ...
Neuvedli žádné důvody...
He was reasoned into it.
Přemluvili ho k tomu. (uvedením důvodů)
She won't listen to reason.
Nedá si říct. (neposlechne ap.)
He lost all sense of reason.
Úplně se pomátl.
She reasoned him out of it.
Rozmluvila mu to. (rozumnými důvody)
I hope they'll see reason.
Doufám, že dostanou rozum. (pochopí ap.)
I'll make him see reason.
Já ho přivedu k rozumu.
It stands to reason that ...
To dá rozum, že...
There's no reason to worry.
Není důvod k obavám.
I tried to reason with him but ...
Snažil jsem se ho přesvědčit, ale...
... but within reason.
... ale (jen) v rámci rozumných možností.